Praha – Osudy parašutistů Gabčíka a Kubiše, kteří v květnu 1942 provedli atentát na říšského protektora Heydricha, jsou všeobecně známy. V české historii však zůstává spousta jmen těch, již upadli v zapomnění. Jedním z nich je i Václav Knotek – hrdina z druhé světové války, kterého zlikvidovala tajná policie. Jako starý vlastenec se nehodlal smířit s příchodem komunistů a zaplatil za to životem.
Budoucí štábní kapitán Václav Knotek se narodil v Prostějově 27. května 1910 a jako učitel působil od dubna roku 1934 ve Studenci. Mezi žáky i dospělými byl velmi oblíbený a zanedlouho ve Studenci založil i rodinu. Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava se učitel a aktivní člen Sokola zapojil do protinacistického nekomunistického odboje. Netrvalo dlouho a přišlo si pro něj gestapo. Knotek však dostal varování a v přestrojení za ženu utekl na Slovensko.
- Postava Václava Knotka posloužila jako volná předloha pro zápornou postavu Pavla Bláhy, agenta se změněnou identitou, v podání Radoslava Brzobohatého ve známém normalizačním seriálu 30 případů majora Zemana.
Složitou cestou přes Turecko a Sýrii se dostal do Francie. Po její porážce pokračoval v odboji v řadách české zahraniční armády ve Velké Británii a v roce 1941 byl zařazen k druhému odboru ministerstva národní obrany v Londýně, kde se stal vedoucím šifrovacího oddělení. Od té doby se podílel na výsadkových operacích, určoval šifrové klíče a konspirativní plány i hesla ostatním skupinám.
V té době se seznámil s krajanem Karlem Svobodou, který prodělával parašutistický výcvik. Svoboda sehrál v Knotkově pozdějším životě podstatnou roli, jež vedla ke Knotkově sebevraždě.
Osudový telefonát
K rodině se vrátil domů až po skončení druhé světové války. Po návratu do Prahy se stal přednostou šifrovacího oddělení ministerstva vnitra. Kvůli členství v národně socialistické straně a protikomunistickým postojům byl však různě přeřazován. Po únorovém puči na nic nečekal a po prvním výslechu odjel i s manželkou a dětmi do Londýna. Britská tajná služba ho už ale v červnu poslala zpět, aby připravil protikomunistické odbojové hnutí a získal lidi pro příjem depeší vysílaných z Londýna a to prostřednictvím nehlídaného rádiového provozu ministerstva zahraničních věcí.
Knotek v hlavním městě Československa pobýval pod falešnou identitou a v přestrojení. Do věcí ale zasáhl bývalý odbojář Karel Svoboda, který měl být jeden ze dvojice parašutistů v operaci Antropoid. Kvůli zranění byl však nahrazen Janem Kubišem. Po roce 1948 působil na ministerstvu zahraničí.
V červnu 1948 se Knotek rozhodl zahájit operaci a kontaktovat první osoby. Telefon na ministerstvu náhodou zvedl Karel Svoboda a okamžitě poznal jeho hlas. Staří známí se domluvili, že se ještě téhož dne sejdou. „Ovšem bohužel Svoboda, domnívaje se, že možná, že se jedná o provokaci, anebo možná úmyslně, celou věc okamžitě nahlásil orgánům ministerstva vnitra,“ říká badatel Jaroslav Čvančara.
V Československu byl Knotek hledán a hrozil mu trest smrti. Během schůzky se Svobodou ho zatkla Státní bezpečnost a převezla ho k výslechu. V cele však stačil rozkousnout kyanidovou kapsli a zemřel. Knotkova rodina dodnes netuší, kde skončilo jeho tělo a zdali byl vůbec pohřben. „Nevím, jestli měl nějakou špatnou vlastnost, opravdu ne,“ uzavírá jeho švagrová.
Reportéři ČT jsou publicistický pořad, který mapuje aktuální politické i společenské kauzy. Vysílá se pravidelně každé pondělí od 21:30 na ČT1. Tým reportérů České televize se v tomto týdnu kromě příběhu hrdiny druhého i třetí odboje věnuje i kauze advokátky, která se obohatila na úkor klientů, a také kontrole dotací poskytovaných Hospodářskou komorou.
