Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická a tři docenti, kteří se měli stát profesory, podali žalobu na prezidenta republiky. Jde jim o prezidentovo odmítnutí trojici profesorů jmenovat. Školy chtějí, aby to hlavě státu nařídil soud.
Že Miloš Zeman nejmenuje profesory dva kandidáty z Univerzity Karlovy Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala ani Jana Eichlera z VŠE, oznámil Hrad v květnu, těsně před plánovaným slavnostním ceremoniálem. I když školy ceremoniál nakonec odložily, na situaci se nic nezměnilo. „Stanovisko pana prezidenta ve věci nejmenování těchto tří profesorů je neměnné,“ zopakoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Obě školy i odmítnutí kadidáti se to nyní pokusí změnit soudní cestou.
Podle mluvčího Univerzity Karlovy Václava Hájka akademici argumentují, že zákon o vysokých školách prezidentovi odmítání podpisu jmenovacího dekretu neumožňuje. Navrhují vydání rozsudku, který by Miloši Zemanovi jmenování uložil.
Rektor Zima: Prezident slíbil jednání, žádné nebylo
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se pozastavil nad tím, že školy a docenti žalobu podali v době krátce po 17. listopadu. Podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy je to pouze náhoda. „Nechtěli jsme to táhnout do adventního měsíce a příští týden jsem služebně v zahraničí. Takže to byl důvod, proč to podat dnes,“ vysvětlila hlava nejstarší české univerzity a současně předseda Konference rektorů.
Dodal, že žaloba vznikala již od prázdnin. O jejím podání rozhodlo i to, že prezident sice slíbil, že pozve na jednání představitele vysokých škol, ale dosud tak podle Zimy neučinil. Stejně tak Hrad stále školy a kandidáty na profesory neobeslal svým rozhodnutím nejmenovat. „Požádali jsme při jednání s panem prezidentem, kde jsem byl já i paní rektorka (VŠE Hana) Machková, aby nám bylo vyhotoveno rozhodnutí, že ty tři nejmenuje. Do dnešního dne jsme žádné písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí nedostali, ani dotyční tři,“ poukázal rektor UK.
S prezidentem bude o profesorech znovu jednat ministryně
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) podotkla, že z pokračování sporu vysokých škol s prezidentem nemá radost. „Samozřejmě mě netěší pokračující spor, 24. listopadu se setkám opět s panem prezidentem a o aktuální situaci s ním budu jednat,“ řekla ministryně. Rektoři se ale schůzky podle Jiřího Ovčáčka nezúčastní.
Kateřina Valachová dodala, že bránit se žalobou proti nečinnosti prezidenta republiky je právem nejmenovaných profesorů. „Rozhodne soud,“ poznamenala.
Hrad zdůvodnil nejmenování pochybnostmi o minulosti
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na jaře zdůvodnil nejmenování tří profesorů kvůli pochybnostem o jejich minulosti. „V případě docenta Eichlera je to působení v propagandistických útvarech Československé lidové armády před rokem 1989 a v případě docenta Ošťáďala jsou to kontakty na Státní bezpečnost před rokem 1989,“ řekl Jiří Ovčáček. U Jiřího Fajta potom odkázal na „známou kauzu týkající se Komerční banky, o které informovala Mladá fronta Dnes“.
Odkázal tak na loňskou informaci deníku, že Národní galerie – jejímž ředitelem kunsthistorik Fajt je – připravovala darovací smlouvu na tři miliony, podle které by šlo přes milion na zvláštní odměny pro ředitele NG. Jiří Fajt uvedl, že takový postup schválil ministr kultury, ale především nakonec taková smlouva vůbec nevznikla.
Nyní Jiří Ovčáček uvedl, že důvody přetrvávají: „Jsou to mimořádně závažné důvody a já se divím vysokým školám, že takové věci zaštiťují.“ Představitelé vysokých škol naopak podle Václava Hájka považují Zemanův postup za útok na akademická práva a svobody.
Přednáší o mezinárodních bezpečnostních vztazích na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Je absolventem Vojenské akademie v Bratislavě (1975). Za minulého režimu pracoval na ministerstvu obrany a také československém velvyslanectví ve Francii, po revoluci krátce působil v armádním generálním štábu. Od roku 1994 pracuje v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a přednáší na VŠE.
Ředitel Národní galerie působí také na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Vystudoval Zemědělskou univerzitu (1983) a dějiny umění na Univerzitě Karlově (1994). V 80. letech zprvu pracoval jako myč oken, od roku 1988 působil v Lapidáriu Národního muzea a později v Národní galerii. Byl kurátorem výstav Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Karel IV., císař z Boží milosti či Europa Jagellonica. Jeho profesorské jmenování se protahuje již dlouho, na podzim uvedl ministr školství Marcel Chládek, že jeho úřad zkoumá podnět, podle kterého Jiřímu Fajtovi odmítla udělit profesuru Humboldtova univerzita v Berlíně kvůli plagiátorství.
Pracuje na Katedře fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, působí také ve Fyzikálním ústavu Akademie věd.
