Velvyslancem i po překročení 70 let: Návrh prošel Senátem

Velvyslanci budou moci zůstat ve službě i po překročení 70 let věku, potřebná úprava prošla i Senátem, který se jí vůbec nezabýval. Teď zamíří k podpisu prezidentovi. Novinka už se ale nebude vztahovat na velvyslankyně v Sýrii Evu Filipi a na Slovensku Livii Klausovou. Obě svůj mandát dokončí na základě dohody o provedení práce, kterou dostaly od ledna.

Věkový limit 70 let stanoví současné znění služebního zákona, který naplno funguje od července. Navrhovaná změna spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk 70 let ve funkčním období, budou moci misi dokončit. Změna se ale nestihla schválit do konce loňského roku – proto měly Filipi i Klausová skončit, ministerstvo to nakonec vyřešilo pracovními smlouvami.

„To, že budou pod zákoníkem práce a ne pod zákonem o státní službě, ale neznamená, že by se na ně nevztahovala přísná kritéria,“ dodává ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Věkový limit už dříve kritizoval prezident Miloš Zeman, který také jako jediný mohl velvyslankyně odvolat. Podle hlavy státu jde o ukázku hlouposti české byrokracie.

Prezident to prohlásil v souvislosti s ambasádou v Damašku, kde působí právě Filipi: Česká ambasáda totiž v Sýrii zastupuje i Spojené státy, které svého zástupce ze země před několika lety odvolaly kvůli občanské válce. „Naše ambasáda tam hraje syntetickou a koordinační roli, kterou až dosud vykonávala paní velvyslankyně Filipi. (…) Vykonávala ji skvěle, a jestli i ji semele úřední šiml, aniž bychom věděli, koho za ni poslat, tak to bude jen otázka hlouposti naší byrokracie," kritizoval prezident loni.

Wagnerová chtěla zrušení věkové hranice odstranit

Senát nakonec rozhodl, že se předlohou vůbec nebude zabývat – pro tento postup zvedlo ruku 40 ze 73 přítomných senátorů. „Senátoři využili svého práva – říkám, je to výjimečně, stalo se a respektuji to," konstatoval šéf horní komory Milan Štěch (ČSSD).

Eliška Wagnerová (za SZ) tak nedostala možnost podat pozměňovací návrh, který by zrušení věkové hranice z novely odstranil. Wagnerová tvrdí, že novinka zavede neodůvodněnou nerovnost mezi státními zaměstnanci a vnese do státní služby politické rozhodování. Podle ní se totiž věkový limit zrušil právě na nepřímou objednávku prezidenta Miloše Zemana. 

Také exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) s výjimkou pro velvyslance nesouhlasí: „Jsou pro to dva důvody – ve státní službě jsou i jiní kvalitní lidé, jejichž zkušenost a znalost je třeba využít. Vůbec nechápu, proč mají mít vedoucí zastupitelských úřadů jinou pozici než jiní zaměstnanci státu. Navíc se může stát, že prezident a vláda najmenují několik velvyslanců ve věku 69 let a nechají je někde deset let sloužit – pro to není vůbec žádný důvod," kritizoval předlohu ve vysílání ČT24.

Kromě věkového limitu upravuje předloha například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí – teď služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů. Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit také pokračování možnosti rotace diplomatů.

Zákon také umožní vyslat zaměstnance ministerstva vnitra a ministerstva obrany do zahraničí bez jejich souhlasu. Poslanci však změnili podmínky, které navrhovala vláda – zkrátili dobu, po kterou mohou být zaměstnanci ministerstev na takových misích, z roku na šest měsíců s tím, že se tak stane pouze jednou za pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 4 mminutami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 34 mminutami

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 1 hhodinou

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 10 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 10 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 10 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 11 hhodinami
Načítání...