Brno - Ústavních soudců bude po dnešku o jednoho méně. Na konci desetiletého funkčního období totiž odchází Jiří Mucha. Počet soudců tak klesne na dvanáct, což je minimum například pro rozhodnutí o návrhu proti prezidentské amnestii. Nejvyšší soudní instance v zemi se tak dostává do personální krize. „Absence tří soudců se na činnosti Ústavního soudu již projevuje velmi negativně, byť soud zatím v rámci možností plně funguje. Příliv nových ústavních stížností neustává, naopak oproti minulým letům stále dramaticky roste,“ uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Do konce roku navíc mandát vyprší ještě dalším sedmi soudcům. „Letos bude chybět 10 soudců - to už by Ústavní soud byl vyprázdněný a v podstatě by přestal existovat,“ varoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Mucha, který měl na starosti třeba i nerozhodnutou stížnost na zvýšení poplatku za den v nemocnici ze 60 na 100 korun, je třetí ztráta pro ÚS po loňském odchodu Elišky Wagnerové a Františka Duchoně. Už teď se personální krize podepisuje na rychlosti vyřizování spisů. „Lidé, kteří se obrátí na Ústavní soud s návrhem na ochranu svých ústavou chráněných práv a svobod, budou odkázáni na další, možná přes rok, někdy i dva roky trvající další řízení,“ upozornil Rychetský.
- Po dnešním odchodu Jiřího Muchy vyprší jen letos mandát dalším sedmi soudcům: v červnu Miloslavu Výbornému, v srpnu šéfovi soudu Pavlu Rychetskému, Pavlu Holländerovi, Vojenu Güttlerovi a Dagmar Lastovecké, v listopadu Janu Musilovi a v prosinci Jiřímu Nykodýmovi.
Kvůli chybějícím soudcům a nárůstu počtu stížností se prodlužuje rozhodování Ústavního soudu a počet nevyřešených spisů dosáhl historického maxima. Zatímco v minulých letech obvykle soud rozhodoval o stížnostech a návrzích v průměru asi pět měsíců, nyní obvyklá délka řízení dosahuje téměř osmi měsíců. Na rozhodnutí teď čeká 2 100 stížností, víc než kdykoliv v minulosti. Na jednoho stávajícího soudce připadá 175 nevyřešených kauz. „V posledním roce a půl dochází neustále ke strmému nárůstu nových a nových věcí, průměrný počet nevyřízených věcí na jednoho soudce Ústavního soudu už se blíží kolem 150 až 180, a to jsme přijali opatření,“ uvedl Rychetský.
12 soudců je minimum
Dvanáct soudců je navíc naprosté minimum pro to, aby mohli rozhodovat o návrzích na zrušení zákonů nebo vyhlášek. V brzké době je čeká například rozhodování o návrhu proti prezidentské amnestii. Prezident Václav Klaus už ale do konce funkčního období ke jmenování žádného nového ústavního soudce nenavrhne. „Prezident nevěří, že by se jeho návrhem Senát vážně zabýval,“ uvedl jeho mluvčí Radim Ochvat. Senátoři totiž odmítli Václavu Klausovi schválit poslední dva kandidáty.
Zatímco do roku 2010 soud obvykle dostával asi 3 500 podání ročně, v následujícím roce jich byly asi 4 000 a loni téměř 5 000. Stávajícím soudcům tak týdně na stole přistane téměř deset nových podání, kromě toho si museli přerozdělit 120 spisů po odcházejícím Muchovi. "Zaznamenáváme obrovský nárůst ústavních stížností proti nákladům řízení, v exekutorských věcech, to jsou systémové problémy," vysvětlil Langášek.
Zeman chce najít nové soudce do dvou měsíců
Vše tak bude mít v rukou nově zvolený prezident Miloš Zeman. „Domnívám se, že během jednoho až dvou měsíců po mé nominaci se podaří navrhnout takové kandidáty, kteří budou v Senátu průchozí,“ uvedl včera pro ČT Zeman. Výběr nových ústavních soudců chce Miloš Zeman konzultovat se zástupci vedení horní komory i se stranickými kluby.
Dalšímu z ústavních soudců, Miroslavu Výbornému, skončí mandát v červnu, což je také kritická doba, do níž by měl Zeman nové soudce jmenovat, aby se výrazně neomezila práce soudu. A během roku odejdou i další soudci včetně předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten ale uvedl, že by se obnovení své funkce nebránil, ne ale na celé funkční období, ale jen do roku 2017, tedy do doby, kdy bude končit i prezidentský mandát Miloše Zemana.
