Praha - Spisovatel Graham Greene měl zvláštní smysl pro to, být tam, kde se skutečně něco děje. A tak není divu, že ho šlo potkat i v Praze v únoru 1948. Svým zážitkům věnoval i kapitolu v autobiografii Úniky, v níž se události kolem komunistického převratu nejeví očima Angličana tak dramatické, jaké skutečně byly. Greene se do Prahy ještě vrátil, a to v roce 1969, nedlouho po pohřbu Jana Palacha.
Únor 1948 očima spisovatele Grahama Greena nebyl žádné drama
Ze Greenových vzpomínek, z knihy Úniky
- V Praze se podle svých vzpomínek dal dohromady se dvěma britskými novináři a s nimi se ubytoval v hotelu Ambassador. O půlnoci se vydali hledat něco k jídlu. „V suterénu jsme zjistili, že jídlo nehledáme sami. Byl tam venezuelský velvyslanec, který nemotorně tančil s tlustou kuchařkou, a byli tam i další členové diplomatického sboru… Jestli tohle byla skutečně revoluce, nepřipadala mi tak hrozná. Hrála kapela, všichni se veselili, pivo teklo proudem.“
Graham Greene bývá označován za Dostojevského 20. století. Krátce byl komunistou, ale po většinu svého života byl katolíkem. I když ho nazývali katolickým spisovatelem, sám se tomu bránil a měl ke katolické církvi kritický vztah. „Církev zná všechna pravidla, ale neví, co se děje v jediném lidském srdci,“ zní jeho známý výrok.
Nálepce katolického spisovatele se bránil: "Nejsem katolický spisovatel, nýbrž spisovatel, který je náhodou katolíkem," prohlašoval o sobě mnohokrát.
Začínal jako novinář v londýnských Timesech, posléze dal přednost psaní románů na volné noze. Inspiraci hledal v dobrodružstvích po celém světě. Právě jeho dobrodružné cesty mu pomáhaly nacházet únik z nudného a jednotvárného života. Lákaly ho totiž politicky nestabilní země – ty, kde se něco dělo. Proto jeho stopu lze zaznamenat i v Československu v pohnutých dobách: v únoru 1948 a v únoru 1969 těsně po pohřbu Jana Palacha. Střední Evropa ale nebyla jediná, pobýval ve Vietnamu v době Indočínské války, v Keni při povstání Mau Mau, na Kubě či na Haiti.
Touha po dobrodružství ho přivedla k práci pro britskou tajnou službu, dokonce se mluvilo i o tom, že byl dvojitým agentem, což se ale nikdy nepotvrdilo. Je známo, že na jedné straně podporoval Chartu 77 a angažoval se morálně i finančně za propuštění politických vězňů v totalitních režimech (včetně Václava Havla), na straně druhé měl slabost pro některé levicové diktátory v Jižní Americe.
Více informací o Grahamu Greenovi najdete na stránkách Katolického týdeníku.