Praha - Dnešním dnem končí vláda Mirka Topolánka, čtyři hlasování o nedůvěře sice ustála, to páté - navíc uprostřed českého předsednictví - se jí už stalo osudným. Po necelých dvou a půl letech tak nastupuje úřednický kabinet Jana Fischera, který má zemi přivést k předčasným volbám. Odstupující premiér Mirek Topolánek má na svém kontě řadu úspěchů, ale také dva neslavné primáty. Jako první český předseda vlády nezískal důvěru sněmovny a jako prvnímu premiérovi mu sněmovna vyslovila nedůvěru. Přes těsnou sněmovní většinu opřenou o hlasy tzv. přeběhlíků se vláda snažila prosadit reformní zákony. Ty ale narážely na odpor nejen u opozice, ale často také mezi koaličními partnery.
Typickým příkladem neúspěchů jsou zdravotnické regulační poplatky nebo smlouvy o plánovaném radaru v Brdech. Ty kabinet Mirka Topolánka nakonec stáhl z projednávání. „Jestliže v Poslanecké sněmovně je rozložení sil takové, že by radar neprošel, v tom případě je lepší to vzít zpátky a dát to tam za pár měsíců,“ říká k tomu předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Vláda také chtěla omezit jízdu kamionů, majetkově se vyrovnat s církvemi nebo uvést v život antidiskriminační zákon - i tyto body už nestihla.
Kabinet naopak v souladu s programovým prohlášením zavedl czechpointy, postavil mýtné brány, dokončil reformu policie a v běhu je například projekt státních maturit. Podle Topolánka splnila vláda ze svého programového prohlášení 62 procent cílů. Předseda nejsilnější opoziční strany Jiří Paroubek (ČSSD) ale odcházející vládu hodnotí kriticky, prý se jim toho mnoho nepovedlo: „Myslím, že v těch základních otázkách sociální, zdravotnické nebo školské politiky my chceme jít jinou cestou,“ zdůraznil Paroubek.
Topolánek naplánoval, že vláda bude reformní
Na počátku měl kabinet v programovém prohlášení asi 200 bodů, mezi nimi řadu reforem. Z důchodové stihla projít první etapa ze tří. Reforma veřejných financí, která platí od ledna 2008, zatím ušetřila 80 miliard korun. Změny zažila i nemocenská, kterou loni využilo nejméně lidí od roku 1993: „U organizací do 20 zaměstnanců poklesl počet krátkodobých pracovních neschopností do 14 dnů v loňském roce o 45 procent,“ pochvaluje si odcházející ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Reforma v justici s sebou přinesla 52 nových zákonů, novel nebo předpisů. Přijat byl nový trestní zákoník i občanský soudní řád. Těsně před schválením jsou pak jasnější pravidla pro exekutory. Projekt elektronické justice zrychlil soudní řízení. Naopak se nestihla změna volebního systému, která by zabránila opakování volebních patů, a chybět bude také zbrusu nový občanský zákoník: „Občanský zákoník je připraven, ale bohužel během šesti měsíců, které bude mít přechodná vláda, lze těžko čekat, že bude schválen,“ posteskl si odstupující ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
ODS (ne)prosadila rovnou 15% daň
Před volbami byla vlajkovou lodí 0DS rovná daň ve výši 15 procent, ta nakonec platí jen pro příjmy lidí, ale protože se počítá ze superhrubé mzdy, je fakticky vyšší. „Vláda Mirka Topolánka významně snížila zdanění nejvyšších příjmových skupin a zároveň pokračovala v trendu změn jak daní z příjmu, tak různých sociálních dávek a jiných tak, aby se vyplatilo pracovat pracujícím, kteří mají nízké výdělky,“ domnívá se analytik Štěpán Jurajda z institutu CERGE.
V programovém prohlášení si dal kabinet za cíl udělat jasný plán na zavedení eura, který chybí. Zakročit chtěl i proti vysokým schodkům rozpočtů - ten loňský byl sice nejnižší za posledních 11 let, jenže pak přišla hospodářská krize a letos se schodek vyšplhá až někam ke 150 miliardám.
Ochrana přírody hrála ve vládě Mirka Topolánka poprvé opravdu důležitou roli. Deset miliard v projektu Zelená úsporám je určeno na zateplení a obnovitelné zdroje, dalších 133 miliard na ochranu přírody putovalo z evropských fondů. Nad čerpáním evropských peněz do jiných odvětví ale už visí otazník.
Úspěchem je Lisabon nebo konec arbitráže s Nomurou
Úspěšnější byl Topolánkův kabinet při prosazování Lisabonské smlouvy, která po Poslanecké sněmovně na poslední chvíli prošla i Senátem. Země také vstoupila do Schengenu a zrušena byla víza s USA a Kanadou. Kabinetu se také podařilo udělat definitivní tečku za arbitráží mezi Českem a japonskou Nomurou kvůli zkrachovalé IPB. „Po dvouletém snažení se nám podařilo eliminovat hrozbu, která tady existovala. Tedy hrozbu 120miliardového plnění vůči žalobě, které bylo proti ČR uplatňováno,“ uvedl odstupující ministr financí Miroslav Kalousek.
Během svého vládnutí vyměnil Topolánek šest ministrů. Samostatnou kapitolou mezi nimi je lidovecký předseda Jiří Čunek, který kvůli svým údajným finančním aférám z vlády odešel, po několika měsících se vrátil, aby nakonec letos v lednu jako ministr opět skončil.
Složité předsednictví srazil pád vlády
Největší zahraničněpolitickou výzvou bylo předsednictví Evropské unii. V jeho rámci musela vláda Mirka Topolánka řešit konflikty v Gaze a Gruzii, přerušené dodávky plynu z Ruska a hlavně hospodářskou krizi.
Zahraničí a česká veřejnost zpočátku hodnotily Česko v čele EU většinou kladně. Nad vyslovením nedůvěry vládě uprostřed předsednictví ale zahraniční partneři nevěřícně kroutili hlavou. Po pádu vlády Mirka Topolánka začali čeští ministři v demisi v očích svých zahraničních partnerů ztrácet váhu a váhu ztratilo celé české předsednictví, a to nejen u dalších členských států sedmadvacítky.
Odcházející ministři se už rozloučili se svým premiérem. Dali mu obraz od Adrieny Šimotové. Topolánek jim na oplátku dal jako symbol dosluhující trojkoalice tři proutky svázané trikolórou. Prezident Václav Klaus si ale čas na odcházející kabinet nenašel. Ani formálního pozdravu se vláda nedočká. Dnešní den má Klaus vyhrazen výhradně na ceremonie, potvrdil deníku Právo prezidentův mluvčí. Žádné překvapení se tak nekoná - když Klaus před dvěma lety Topolánkovu vládu jmenoval, ani tehdy proti zvyklostem nepopřál nastupující vládě úspěch a Topolánkovi jakožto staronovému premiéru nedal prostor cokoliv říci. Nepoděkoval jí ani v uplynulých dnech, kdy přijímal demisi.
