Topolánek: V Klausově názoru na konflikt chybí podíl Ruska

Praha - Premiér Mirek Topolánek se domnívá, že v názoru prezidenta Václava Klause na gruzínsko-ruský konflikt chybí podíl Ruska. Topolánek dnes novinářům řekl, že má jiný názor než hlava státu. Podle něj Gruzie reagovala na předem připravenou provokaci Moskvy. Podle Klause nese rozhodující podíl odpovědnosti za konflikt gruzínská strana. Topolánkův kabinet bude o situaci na Kavkaze jednat ve středu.

Premiér konstatoval, že za zahraniční politiku v Česku je zodpovědný šéf diplomacie Karel Schwarzenberg i celá vláda. „Prezident z ústavy není odpovědný. V tomto smyslu to beru spíše jako komplikaci směrem k dalším zemím,“ uvedl Topolánek.

Zopakoval, že „mírotvorná role“ ruských vojsk na Kavkaze je podobná okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Klaus však toto přirovnání odmítl. „Ta paralela neobstojí vůbec, protože v roce 68 Československo nenapadli Rusové, ale komunismus,“ myslí si tajemník prezidenta Ladislav Jakl.

Topolánek si myslí, že k akcím Ruska také přispělo nepřizvání Gruzie mezi členské státy NATO na letošním aliančním summitu v Bukurešti. „(Premiér) Vladimir Putin ukázal, kdo dneska vládne Rusku,“ podotkl Topolánek.

Prezident v úterý za rozpoutání konfliktu kritizoval Gruzii a za viníky války označil gruzínské politiky. „V zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální,“ napsal Klaus. Naopak vláda v čele s premiérem Topolánkem a ministrem zahraničí Schwarzenbergem se kloní spíše na stranu Tbilisi.

„Ten iniciální prvek udělala ruský armáda, která už stála na hranici od 4. srpna a gruzínská rozvědka velice dobře věděla, že hlavním cílem, zejména po projevu pana Lavrova, není pomoc osetinským separatistům, ale zničení tbiliské vlády,“ vysvětluje senátor Jaromír Štětina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výročí 17. listopadu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
před 3 hhodinami

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 12 hhodinami

„Česko není na prodej.“ Demonstrace mířila proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Statisíce lidí hovořily jedním hlasem, vzpomíná britský historik na listopad 1989

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.
před 15 hhodinami

Sametoví pamětníci umístili ukrajinské vlajky u Okamurova domu, šéf sněmovny to kritizuje

Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) rozvěsila skupina Sametoví pamětníci ukrajinské vlajky. Ty jsou také namalované či nasprejované i na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Okamura po svém nedávném zvolení do čela sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Okamura čin Sametových pamětníků kritizoval.
před 16 hhodinami
Načítání...