Před blížícími se podzimními volbami do Poslanecké sněmovny oživují některé politické strany svou vizuální prezentaci. Třeba TOP 09 zařadila do loga motýlka, jakého nosí čestný předseda Karel Schwarzenberg, Strana svobodných občanů zas zjednodušila své beraní logo i vizuální styl webu. Strana Zelených má v novém logu samotné písmeno „Z“. A nové logo chystá i nově vzniklá koalice Starostů a nezávislých (STAN) a KDU-ČSL. Funkční logo by mělo být rozpoznatelné i na knoflíku, říká konzultant Institutu politického marketingu Karel Komínek.
„Důvody, proč by logo mělo být změněno, jsou v zásadě tři hlavní. Zaprvé logo jednoduše zastará a už neodpovídá estetickému hledisku. Pak může dojít k takzvanému rebrandingu, kdy se chce politická strana odstřihnout od své minulosti, třeba po nějakém skandálu. Vymění předsedu a zároveň chce voličům sdělit, že strana bude od nynějška nová, obměněná. Třetí zásadní důvod je, že logo není funkční, tedy dostatečně rozpoznatelné,“ jmenuje hlavní důvody Komínek.
Správně funkční logo musí být podle jeho slov rozpoznatelné jak na vizitce, tak i na bilboardu. A pokud logo tyto požadavky nesplňuje, je čas na změnu. Dobré logo by nemělo být příliš komplikované, dodává.
Komunistická červená, konzervativní modrá, feministická růžová
Jednotlivé barvy, kterými se politické strany prezentují, obvykle souvisí s konkrétním myšlenkovým směrem. Například modrá barva je tradičně spojena s konzervativními stranami. Zelenou barvu najdeme u agrárníků nebo ekologicky zaměřených stran a červenou pak nejčastěji používají komunistické strany a socialisté. Existují ale i výjimky - například žlutou barvou evropských liberálů se u nás prezentuje konzervativní KDU-ČSL. Na obvyklou křesťansko-demokratickou oranžovou zase od roku 2006 sází ČSSD.
„Je to dáno historicky. Politická komunikace je v tomto velmi omezená. Barev je sice spousta, ale ne všechny se hodí k prezentaci politických myšlenek. Například jednou z nejméně používaných je růžová, která je vyhrazena feministickým stranám,“ přibližuje Karel Komínek.
Politické subjekty měnící svou vizuální identitu se vždy musí porozhlédnout po stávající nabídce, protože strany přicházejí a odcházejí, přičemž zabírají a uvolňují různé barevné odstíny. „Například světle modrá, která byla dříve vyhrazena pro Věci veřejné, je v současnosti uvolněna, proto mohla ODS přistoupit ve své vizuální identitě ke světlejším odstínům,“ vysvětluje konzultant z Institutu politického marketingu.
Součástí log politických stran a hnutí bývají piktogramy. Sociální demokraté používají růži, občanští zase holubici. „Jde vlastně o vizuální zkratku. Piktogram i logo by měly vyjadřovat hodnoty strany a zařazení na pravolevé škále,“ podotýká Komínek. Právě malý obrázek by měl jasně vyjadřovat hodnotu strany a být rozpoznatelný i na knoflíku.
I neměnit se vyplácí
Podle Komínka by logo mělo být nejen jednoduché, ale strany by měly být také opatrné na příliš časté změny. Například KSČM má své logo již od své registrace v roce 1990. „Komunisté mají v rámci českého stranického systému velmi specifické postavení,“ zmiňuje odborník na politický marketing. Má zato, že jedním z aspektů u komunistické strany je stáří voličů, proto by se jakákoliv změna ve vizuální prezentaci strany nemusela setkat s úspěchem.
