Čeští vědci z Náprstkova muzea odhalují tajemství mumií, které jsou v českých sbírkách. Na klinice v pražském Chodově je skenují pomocí CT a dokáží tak odhalit například pohlaví, nemoci nebo různé anomálie.
Skenování mumií z Egypta a jižní Ameriky je dlouhodobý vědecký projekt Náprstkova muzea, který začal už v roce 2009 na základě iniciativy profesora Evžena Strouhala. Ten byl dlouhodobým kurátorem egyptských sbírek v Náprstkově muzeu a podobný výzkum prováděl už v 70. letech. Tehdy ale jen s pomocí standardních rentgenů.
„V současné době už se používají nejmodernější technologie, konkrétně CT,“ uvedl vedoucí sbírkového oddělení Pavel Onderka. Snímkování probíhá večer, kdy jsou kapacity na CT volné. Naposledy badatelé skenovali pradávné ostatky lidí z Egypta a Chile. Zkoumají ale i lebky z Nové Guineje nebo sošky a nádoby ze starého Egypta.
Díky CT antropologové nejprve zjišťují, zda mumie odpovídá stavu, jaký má zvenku. Vyhodnocuje se, zda má všechny kosti, a zda jsou uspořádané tak, jak mají být. „I když zvenku mumie vypadá jako krásně zachovalá, uvnitř mohou být kosti docela zpřeházené,“ dodává antropoložka Náprstkova muzea Gabriela Jungová.
Poničené kosti ale nemusejí nutně znamenat násilnou smrt. Mohli je poškodit i vykradači hrobů nebo amatérské zkoumání při nálezu. „Často se hledaly předměty, které měly být uloženy v bandáži mumie,“ vysvětlil Onderka.
Vědce u mumií zajímá i věk, pohlaví nebo patologie patrné na první pohled. Při důkladnějším zkoumání už se pozorují drobnosti jako obrus zubů nebo to, zda člověk trpěl bolestmi kloubů. Jedna z mumií byla například žena, která podle badatelů zemřela na vzácný typ lymfomu. Tehdy smrtelné onemocnění je už dnes poměrně dobře léčitelné.
Výsledkem skenování jsou pak příběhy lidí, které na závěr odvypráví další výstavy. Tým vědců a lékařů je chce zveřejnit i v knize, která vyjde příští rok.
