Praha – Přibývá těhotných žen po pětatřiceti letech věku, které odmítají amniocentézu. Pod tímto odborným názvem se skrývá do jisté míry riskantní odběr plodové vody s cílem zjistit případné genetické vady plodu. Tento nepříjemný zákrok končí zhruba v jednom ze sta případů i potratem a u starších žen následnými problémy s otěhotněním. Existují i bezpečnější postupy, pojišťovny je ale nehradí. S rostoucím věkem prvorodiček rostou u plodu i zdravotní rizika.
S nižším počtem provedených amniocentéz by tak klesl i počet nechtěných potratů. Jenže komplexní testy na počátku těhotenství pojišťovny nehradí. „Pokud by se odborná společnost shodla na tom, že je potřeba dělat to vyšetření dříve v prvním trimestru, určitě je tu nějaký prostor, jak to realizovat,“ připouští mluvčí VZP Jiří Rod. I to má ale praktický háček, na komplexní vyšetření je v Česku zatím vybavený asi jen každý 23. lékař.
„V naší ordinaci se stále více setkáváme s pacientkami, které odmítají invazivní metodu amniocentézu, zejména ženy nad 35 let,“ potvrzuje gynekolog Vilém Jelínek. Amniocentéza vyvolává u rodiček ve vyšším věku obavu, že pokud o dítě přijdou, už se jim znovu nepodaří otěhotnět. „Ve spojení ultrazvuku a biochemických vyšetření můžeme stanovit spolehlivě takzvané individuální riziko každé jednotlivé těhotné,“ tvrdí Pavel Calda z gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).
Ročně se u nás provádí asi 17 tisíc amniocentéz, někteří lékaři tvrdí, že mnohdy k nim dochází zbytečně. Pokud by se totiž prováděly screeningy už v prvním trimestru těhotenství, a ne v druhém, jak je to nyní běžné, posílalo by se na riskantní zákrok mnohem méně těhotných žen. „Počet těch invazivních výkonů by mohl klesnout někde na nějaké 3 až 4 tisíce,“ odhaduje Pavel Calda.
