Praha - Policii se podařilo shromáždit důkazy, podle kterých měl soudce Ondřej Havlín minimálně v 17 případech přijmout úplatek, jednalo se o statisícové částky. Podle informací ČT už se Havlín i žalobce František Fiala přiznali. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v Otázkách Václava Moravce (OVM) řekl, že by měl být Havlín co nejdříve zbaven funkce. Návrh na její dočasné pozastavení mu pošle do vazby, kam ho v sobotu poslal soud: „Doufám, že bude mít tolik rozumu, aby se té funkce vzdal sám… Když už se mu daří dělat ostudu sobě, snad ji nebude dělat všem soudcům.“ Blažek nechá přezkoumat i Havlínovu kariéru. Problémy totiž měl i jako velvyslanec, přesto znovu oblékl talár. „Celý osud pana soudce působí podivně,“ podotkl ministr.
Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta nechtěl v OVM potvrdit informaci, že se někdo přiznal. Policie má ale podle něj takové důkazní materiály, že s ní některé obviněné osoby spolupracují: „Pokud vstupujeme do justice, musíme mít stoprocentní jistotu, že to dotáhneme do kladného závěru.“ Podle Šlachty je případ ojedinělý i v tom, že zde fungoval klientelistický systém: „Kontakty, které tam byly, způsob komunikace a vzájemné vazby byly tak silné, že nás to chvílemi zarazilo.“
Detektivové tento týden obvinili šest lidí z korupce v souvislosti s rozhodovací činností soudu. Vedle Havlína čelí obvinění i státní zástupce František Fiala, advokát a jeho koncipient. Dva z obviněných nejsou z právního prostředí. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podle ministra zřejmě v nejbližších dnech podá návrh na zahájení kárného řízení i s Fialou.
Lichovník: Havlín se vůbec neměl do taláru vrátit
Havlín byl jmenován soudcem už za předchozího režimu. V 90. letech ale funkci přerušil a působil pět let jako velvyslanec v Chorvatsku, kde čelil podezření, že protežoval ostravskou cestovní kancelář. Od roku 1998 do roku 2000 byl velvyslancem i v Bulharsku, kde měl urážet stát a jeho představitele, prezident ho proto z funkce odvolal. Do taláru se Havlín opět vrátil a podle informací OVM využíval svých politických kontaktů. Měl mít například ambici dostat se z Obvodního soudu pro Prahu 2 na vrchní soud. Pomoci mu k tomu mělo například to, že měl blízko k lobbistovi Miroslavu Šloufovi. Jmenování do vrchního soudu schvaluje ministr spravedlnosti, Blažek ale podle svých slov o ničem takovém neví.
„To, že by soudce mohl načas přerušit výkon své funkce, dělat velvyslance, odejít odtamtud s ostudou a vrátit se zpátky do justice, je pro mě nepochopitelné,“ poznamenal předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Havlín se podle něj vůbec neměl do taláru vrátit. Domnívá se ale, že dnes by něco podobného už možné nebylo. „Tento případ prozkoumám, protože i mě osobně systémově zajímá. Výsledky dám i panu Lichovníkovi, abychom se podívali na to, aby se toto už nemohlo opakovat,“ podotkl Blažek.
V případě, že se nyní Havlín taláru nevzdá a funkce se mu jen pozastaví, bude dál pobírat polovinu platu. Pokud je soudce nebo žalobce uznán nevinným, je mu druhá polovina platu zpětně doplacena. Pokud je ale uznán vinným, polovina platu mu zůstává, což považuje řada lidí za nemorální. „Polovina mu zůstane, protože z ní dejme tomu žil,“ uvedl předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník. Soudce totiž oproti jiným profesím nemůže vedle té své vykonávat žádnou jinou placenou funkci.
„Nemorální to asi je, ale najít praktické řešení je obtížné,“ domnívá se bývalý ministr spravedlnosti a advokát Karel Čermák. Problém by podle něj byl v tom, jak by odsouzený soudce nebo žalobce peníze případně zpětně vracel: „Ten bude tak chytrý, že určitě nebude z čeho to navrátit.“ Nezávislost soudce patří mezi základní ústavní principy tohoto státu. Podle Blažka se v některých případech může zdát, že jsou soudci chránění až příliš. Ústava má ale zabránit tomu, aby se těch nepohodlných někdo snažil zbavit neoprávněným stíháním. „To je možná ještě horší, než že nějaký konkrétní soudce Havlín pobírá určitou dobu polovinu platu,“ uvedl. Připustil ale, že je zde určitá možnost, aby soudce to, co obdržel, zpětně vrátil. „Přiznávám, že selským rozumem na tom něco je,“ dodal s tím, že zde ale stejně jako Čermák vidí určité praktické problémy.
