Brno - Ústavní soud (ÚS) vyhověl majiteli domu v Praze-Dejvicích, který po jednom z nájemníků žádal zpětně doplatit nájemné v celkové výši asi 200 000 korun. V kauze chybovaly pražské soudy i Nejvyšší soud, a to například v tom, že nárok na zpětné doplacení nájemného bez bližšího zkoumání zamítly s odkazem na starší rozhodnutí Ústavního soudu. Ten ale takovou interpretaci svých nálezů označil za nesprávnou. Kauza tak znovu poputuje k Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
Podle senátu ÚS vedeného Jiřím Muchou musejí soudy ve sporech o nájemné rozhodovat tak, aby zabránily diskriminaci na obou stranách nájemního vztahu. „Tento požadavek nelze redukovat jen na právní vztahy 'budoucí', respektive není důvod jej nespojit i s nároky, jimiž se pronajímatelé domáhali 'nájemného' za vymezenou dobu minulou,“ stojí v usnesení.
Na rozhodnutí z loňského prosince dnes upozornil server Aktuálně.cz, který nález označil za průlomový. Podle serveru nyní mohou majitelé domů u tuzemských soudů nárokovat zpětně vyšší nájemné, tedy chtít od svých nájemníků víc peněz za měsíce a roky, kdy v Česku neexistoval kvůli nečinnosti politiků předpis upravující regulaci nájemného. To však nález výslovně nezmiňuje.
Případ majitele domu v Dejvicích je v mnohém specifický. Nárok na doplacení nájemného se týká několika měsíců v letech 2003 až 2005, tedy ještě před platností zákona o jednostranném zvyšování nájemného. Hlavní důvod, proč Ústavní soud všechna dosavadní rozhodnutí zrušil, má počátek v tom, že nájemník za některé měsíce nezaplatil vůbec. Není to tedy typický spor o rozdíl mezi regulovaným a tržním nájemným, což ale soudy nezohlednily.
Rozhodování českých soudů o zpětném doplacení rozdílu nájemného před platností zákona není ustálené. Například loni v květnu Krajský soud v Plzni rozhodl, že majitelé domů mohou u soudů žádat konkrétní částku jako nedoplatek představující bezdůvodné obohacení ze strany nájemců. Podle soudu je to možné jen za dobu před platností zákona. Spor se týkal domu v Plzni-Lobzích.
