Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila hned dvě možnosti, jak řešit situaci samoživitelek nebo samoživitelů, kterým druhý rodič neplatí alimenty na děti. Návrhy sociálních demokratů a komunistů na tzv. zálohované výživné, kdy by neplatiče zastoupil stát a částku zpětně vymáhal, nyní posoudí sněmovní výbory.
Sněmovna otevřela dveře k zálohovanému výživnému. Ve hře je návrh ČSSD i KSČM
Reportáž: Zálohované výživné opět tématem poslanců (zdroj: ČT24)
Zálohované výživné, čili opatření, kdy stát v platbách zastoupí rodiče-neplatiče a alimenty na něm bude zpětně vymáhat, je evergreenem politických jednání už několik let. O jeho prosazení v minulém volebním období opakovaně a neúspěšně usilovala tehdejší ministryně sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Kabinet se na normě ale nedohodl, proti se stavělo hlavně ANO.
Se zálohovaným výživným teď ovšem znovu počítá programové prohlášení případné budoucí vlády ANO a sociálních demokratů s podporou komunistů. S vlastním návrhem přišla obě levicová uskupení – a obě počítají s tím, že by měly začít platit od Nového roku.
Návrh na zálohované výživné je vedený snahou okamžitě pomoci dětem, nenechat je trpět, nenechat je strádat.
Důvodová zpráva k předloze z dílny sociálních demokratů počítá s tím, že po dvou měsících bez zaplacení výživného získá samoživitel či samoživitelka nárok žádat stát o zálohované výživné. Stát výživné poskytne a peníze bude zpětně vymáhat po neplatícím rodiči. „Je na státu, aby zajistil vymahatelnost práva, je na státu, aby si pohledávku na tom neplatiči vymohl,“ sdělila na plénu sněmovny sociálnědemokratická poslankyně Alena Gajdůšková.
S plánem náhradního výživného počítají i komunisté, kteří ho chtějí zavést ve výši maximálně 1,2násobku částky životního minima. A o svém podnětu jsou připravení dál jednat. „Velká diskuse se povede na výboru pro sociální politiku. Snažili bychom se, abychom návrhy ujednotili,“ sdělila místopředsedkyně komunistické sněmovní frakce Hana Aulická Jírovcová.
Sociální demokraté odhadli, že stát by ročně na náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun, zpět by vymohl až pětinu částky. Komunisté očekávají rozpočtové dopady v prvním roce do jedné miliardy korun. Potom by se podle nich částka snižovala v souvislosti s tím, že by stát po neplatičích výživné vymáhal.
Zálohované výživné podle ČSSD
Náhradní výživné podle KSČM
Ne zprava, výhrady z ANO
Zda ale sociální opatření tuzemské levice projde až do Senátu, není jisté; ANO, které v minulosti zálohované výživné odmítalo, je stále v rozpacích, odmítavá stanoviska pak zní od jiných sněmovních uskupení.
„Myslíme si, že v případě, že vyjmeme nějakou skupinu nezodpovědných a do procesu za ně bude vstupovat stát, tak to bude demotivační i pro ty, kteří poctivě platí,“ konstatovala členka sněmovního sociálního výboru Veronika Vrecionová (ODS). „(Návrhy) Neodstraňují příčinu, ale řeší až následek, to znamená, že dávají peníze matkám. Vzniká tím další sociální dávka,“ podotkl šéf poslanců SPD Radim Fiala.
Podle pravice by se stát měl víc zaměřit na vymahatelnost peněz, a najít podobný způsob, jakým jsou exekuce řidičských průkazů. O ty mohou neplatiči alimentů přijít už šestým rokem; od roku 2013 soudy rozhodly o zabavení tohoto dokladu ve více než 260 případech. Každoročně jde o několik desítek dlužníků.
Samo ANO se sice kloní spíš k řešení z Lidového domu, nepřestává k němu ale být kritické a resort práce by v ideálním případě našel vlastní cestu. „Například zvýšením přídavku na děti, obědy zdarma, družiny, kroužky… To znamená pomocí přímo dětem,“ uvádí ministryně sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová (za ANO).
Na finanční dopady potom upozorňuje šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO): „Skutečně nevíme, kolik těch lidí (s případným nárokem) je, odhadujeme to a lišíme se i meziresortně. My říkáme 800 milionů, ministerstvo práce a sociálních věcí mluví až o dvou miliardách, takže vidíte: Už to je velký rozptyl a může do budoucna státní rozpočet velmi zatížit.“
Zabavené řidičské průkazy
Průzkum: Bez výživného jsou tři z deseti samoživitelek
Podle nedávno zveřejněného průzkumu organizace Klub svobodných matek, která se zaměřuje na rozvedené či svobodné samoživitelky, nedostávají výživné tři z deseti samoživitelek s dětmi (podle policie neplatí výživné až 40 procent partnerů). Dalším 13 procentům samotných matek, uvádí průzkum, bývalý partner posílá alimenty nepravidelně. Pravidelně alimenty chodí 56 procentům samotných matek s dětmi.
Z průzkumu také vyšlo, že matky samoživitelky hospodaří měsíčně nejčastěji s částkou od deseti do dvaceti tisíc korun. Víc než dvacet tisíc korun má desetina žen s dětmi, čtyři procenta mají přes třicet tisíc korun. Měsíční výdaje mezi deseti a dvaceti tisíci korun měly tři pětiny samoživitelek.
Podle organizace finanční situace dovoluje zařadit ovoce a zeleninu do jídelníčku pravidelně jen čtvrtině neúplných domácností. Bezmála pětina samoživitelek ovoce a zeleninu pak nekupuje vůbec, nebo jen ve slevě.
Pro víc než polovinu matek jsou výdaje na kroužky dětí a další jejich zájmy kvůli stavu rodinného rozpočtu nadstandard, který je možný jen díky výpomoci příbuzných či přátel. Pravidelně podporu od nich dostávají víc než tři pětiny samotných matek.