Židle pod šéfem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem se kvůli nedůvěře vyjádřené premiérem v demisi Andrejem Babišem otřásá. Babiš tvrdí, že důvodem jeho tlaku na Murínovu rezignaci je mimo jiné kázeňský podnět olomouckých žalobců. Česká televize nyní zjistila, že se v něm jedná o údajné zdržování vyšetřování. Murín podle dokumentu odmítal poskytnout vyšetřovatelům plnou součinnost při pátrání po úniku informací.
Šéf GIBS Murín zdržoval vyšetřování, píše se v kázeňském podnětu, kterým se ohání Babiš
V kárném podnětu olomouckých žalobců se píše, že Murín ohrozil pátrání po úniku informací (zdroj: ČT24)
Přestřelka mezi šéfem GIBS Michalem Murínem a premiérem v demisi Andrejem Babišem se dostala až na půdu Poslanecké sněmovny. Poslanci bezpečnostního výboru se nyní zabývají tvrzením Murína, že na něj měl premiér vyvíjet nátlak, aby odstoupil z funkce šéfa inspekce. A zároveň tím, proč státní zástupci loni zaslali na Úřad vlády podnět k prověření možného Murínova kázeňského přestupku.
Česká televize zjistila, co je obsahem takzvaného Opatření Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Šéf inspekce podle něj brzdil vyšetřování úniku informací – a to tím, že odmítal přesně vysvětlit, od koho se dozvěděl, že inspekce prověřovala někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho.
„…svým jednáním bránil tomu, aby prověřování této trestní věci bylo provedeno bez zbytečných průtahů, čímž současně porušil své povinnosti vyplývající z jeho postavení ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů…,“ napsali olomoučtí státní zástupci do dokumentu, která zaslali tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) na jaře 2017 s tím, že je potřeba prověřit, zda nejde o kázeňský přestupek.
ČT žádala o vyjádření přímo ředitele inspekce Murína, ten ale vzkázal, že se zatím nechce k věci vyjadřovat. „Michal Murín se nebude veřejně vyjadřovat k jakýmkoliv otázkám a informacím, které se projednávají na uzavřeném a neveřejném jednání parlamentního výboru pro bezpečnost. Do skončení těchto jednání nebude ani veřejně vystupovat a komentovat služební záležitosti,“ uvedl mluvčí GIBS Ivo Mitáček. A žádost o rozhovor odmítl i Zdeněk Laube. Ten nakonec z ničeho obviněn nebyl.
Murín odmítá prozradit svůj kontakt: Je prý „deset levelů nad Gáboríkem“
O co se však ve vyšetřování případu úniku informací jednalo? Vraťme se v čase: je léto 2016. Inspekce prověřuje podezření, zda náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube nezneužíval svého postavení u policie a zda nezjišťoval u svých podřízených informace o některých kauzách. Na GIBS se kvůli tomuto zavádí speciální režim. O prověřování smí vědět jen velmi omezený okruh lidí. Ředitel inspekce Michal Murín mezi ně ovšem nepatří. Tak situaci vyšetřovatelům později popsal náměstek vrchní státní zástupkyně v Praze Adam Bašný.
A z jeho svědecké výpovědi vyplývá, že několik týdnů poté Murín informoval svého podřízeného, že se v jistých kruzích ví, kdo je prověřovaný. S Murínem se proto Bašný sešel. Jak později zapíší olomoučtí státní zástupci v dokumentu určeném předsedovi vlády, Murín na setkání odmítal Bašnému sdělit, odkud informace čerpal.
„Murín uvedl, že sdělení jména té osoby by pro něj znamenalo veliký problém, že se jedná o osobu, která je z okruhu poradců a lobbistů a která je deset levelů nad Gáboríkem,“ zapsali do dokumentu o setkání Murína s Bašným státní zástupci z Olomouce. Igor Gáborík je přitom jedním z obviněných v kauze Beretta, s nímž měl být Murín v minulosti v kontaktu.
„Murín opakovaně přes naléhání státního zástupce sdělil, že tuto osobu neprozradí, je to pro něj osobně nemožné, a dodal, že mu jde o to, aby státní zástupce věděl, že se o věci ví, a také kvůli tomu, aby věděl, že nedošlo k úniku z GIBS,“ shrnují Bašného popis situace státní zástupci v dokumentu.
„Pouze jsem to zaslechl“
Murín pak ale vše popisoval jinak. Podle dokumentu šéf inspekce vypověděl, že byl se svým známým ve společnosti, kde zaslechl pouze to, že Laube je prověřován. Jméno známého ale šéf inspekce odmítl uvést. „Ač jsem si vědom případných možných následků, tak toto jméno uvádět nebudu, neboť s touto informací nemá zcela nic společného. Ani si nejsem jist, jestli některé ty lidi ve společnosti vůbec znal,“ měl uvést Murín ve své výpovědi.
A v dalším výslechu předestřel, jak se celá věc podle něj odehrála. Prý náhodně potkal svého známého v restauraci a domluvili se, že vyrazí po hospodách. Známý ho pak pozval ještě na jednu akci. „… zašli spolu do nějaké restaurace či vinárny, kde se konal raut či oslava. V té vinárně ho představil nějakým svým známým. (…) Ve chvíli, kdy stál v hloučku osob, zaslechl rozhovor o tom, že je GIBS v Liberci nebo Jablonci prověřován Laube a že to dozoruje Bradáčová,“ stojí v dokumentu.
Následně pak tvrdil, že známého příliš nezná. Dodatečně dal vyšetřovatelům údajné číslo na známého „Láďu“. „Možná by to vypadalo divně, kdybych popsal, že ho znám jako Láďu a víc o něm nevím, proto jsem při posledním výslechu uvedl, že informace k němu sdělím, neboť jsem spoléhal na to, že naleznu alespoň to telefonní číslo,“ uvedl Murín. Prostřednictvím telefonního čísla se pak ale nepodařilo zjistit nic bližšího. S číslem prý byla vždy spojena anonymní předplacená SIM karta.
Vyšetřovatelé konstatovali, že k úniku informací z prověřování skutečně došlo. A informace se pak dostaly i k zástupcům médií. V dokumentu se totiž píše, že státního zástupce Bašného e-mailem kontaktoval tehdejší redaktor deníku MF DNES Marek Přibil.
Se známým, kterého nezná, vyrazil do neznámé společnosti
Státní zástupce, který dokument sepsal, pak uvádí, že existují vážné pochybnosti o věrohodnosti Murínovy výpovědi, ale nebylo možné jeho tvrzení potvrdit nebo vyvrátit. „V prvé řadě lze stěží uvěřit tomu, že osoba v pozici ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy osoba, jejímž prvořadým úkolem je řešit profesní a lidská selhání příslušníků ostatních bezpečnostních sborů, se nechá pozvat od známého, kterého vlastně ani nezná, do společnosti jemu neznámých osob, které prý nezná ani ten známý, co ho tam pozval, aby tam poseděli. Shodou okolností pak právě v tomto prostředí vyslechne skutečnosti svědčící o zřejmém úniku informací…,“ uvádí státní zástupce. A následně dodává, že lze těžko uvěřit i tomu, že by se Murín blíže nezajímal o člověka, který o takové věci mluví.
„Michal Murín tak přinejmenším bránil tomu, aby prověřování této věci bylo provedeno urychleně a bez zbytečných průtahů,“ doplnil státní zástupce.
Sobotka: Ke kázeňskému řízení to neopravňovalo
O dokumentu, který státní zástupci zaslali na Úřad vlády na jaře 2017 s tím, že má premiér Bohuslav Sobotka prověřit, zda nejde o kázeňský přestupek, nyní premiér Babiš tvrdí, že je jedním z důvodů, proč v Murína ztratil důvěru. Expremiér Sobotka ale uvedl, že skutečnosti, které se dozvěděl, nebyly takové, aby jej opravňovaly zahájit kázeňské řízení.
„Na svém rozhodnutí trvám. Nevidím v tom cokoli, co by teď mělo být předmětem odvádění pozornosti od podstaty věci, kterou je nevybíravý nátlak předsedy vlády na výměnu ředitele GIBS,“ uvedl Sobotka pro server iRozhlas.cz.
Jako účelový nátlak vnímají postup současného premiéra i někteří další opoziční poslanci. „Vláda, která nemá důvěru, nemá dělat žádné zásadní personální opatření, pokud to není nějakým způsobem nevyhnutelné,“ říká poslanec Petr Gazdík (STAN).
A poslanec ODS Martin Kupka zase upozorňuje na to, že Babiš je trestně stíhaný. Generální inspekce má přitom na starosti vyšetřování policistů a dalších lidí z bezpečnostních sborů. „Vznikají vážné otázky, že to celé může souviset s trestním stíháním jeho vlastním v případě Čapího hnízda,“ uvedl již dříve Kupka. Babiš to odmítá. „Čapí hnízdo dozoruje státní zástupce, je tam podaná stížnost a nemá to s GIBSem nic společného,“ uvedl premiér v demisi.