Praha – Prezident Miloš Zeman podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) neplní své ústavní povinnosti, když otálí se jmenováním velvyslanců. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Podle Schwarzenberga je navíc kompromis těžko dosažitelný, protože Zemanovi nejde o konkrétní jména, ale o zásadu, kdo je zodpovědný za jmenování velvyslanců. Současné diplomaty z toho důvodu poprosil, aby zůstali na svých místech, protože „ministerstvo zahraničí je ve stavu obležení“ a nemůže za ně jmenovat náhradu.
Podle Schwarzenberga leží na Pražském hradě seznam schválený ještě prezidentem Václavem Klausem, který stále čeká na Zemanův podpis. Jedná se především o velvyslanectví v afrických státech, ale i v Thajsku. Zcela bez velvyslance je podle informací OVM v tuto chvíli pět ambasád – v Brazílii, Rakousku, Dánsku, Bělorusku a Rusku. „Pan prezident neplní své ústavní povinnosti,“ poznamenal k Zemanově nečinnosti ministr.
Hynek Kmoníček, vedoucí zahraničního odboru prezidentské kanceláře: „Dneska došlo k obvinění pana prezidenta, že neplní své ústavní povinnosti. To není pravda, on jen neplní přání ministra Schwarzenberga.“
Mynář: Beru to jako čistý alibismus ministra zahraničí
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář to ale odmítá. „Z toho, co se mi doneslo, to beru jako čistý alibismus ministra zahraničí,“ řekl ČT. Prezident je podle něj ochotný jednat a dává to i dostatečně najevo: „Již několik týdnů, ne-li měsíců deklaruje připravenost se na otázce jmenování velvyslanců s panem ministrem sejít.“
Schwarzenberg vede se Zemanem spor kvůli velvyslancům už téměř dva měsíce. Zatím ale podle svých slov neví o žádném kompromisu, který by pomohl situaci vyřešit: „Jde zde o zásadní rozhodnutí, jestli je to prezident republiky, který jmenuje velvyslance. Toho času dle ústavy je pouze pověřuje, nikoliv jmenuje. Jmenuje je vláda na návrh ministerstva zahraničí. Pan prezident by si přál, aby je jmenoval on, a o to celé tu jde. Tady je těžko dosažitelný kompromis.“
Karel Schwarzenberg: „Nejde o to, jestli bude pan Remek velvyslancem v Moskvě nebo paní Klausová velvyslankyní v Bratislavě, nýbrž jde o zásadu, kdo je zodpovědný za jmenování velvyslanců. Zde bohužel ustoupit nemůžu.“
Zeman by například rád viděl v Rusku europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Schwarzenberg uvedl, že má dle svého názoru lepšího kandidáta. Jméno ale uvést nechtěl, aby ho nekompromitoval. S Remkem se byl za jistých okolností ochoten vyrovnat: „To bylo ale ještě v době, kdy jsem si myslel, že jde o jediný nápad pana prezidenta.“ Remka nyní čeká několik procesů, kterými musí projít každý kandidát na velvyslance. Teprve až vše absolvuje, tak si Schwarzenberg podle svých slov bude moci alespoň představit, že by byl nakonec skutečně velvyslancem v Rusku.
Spor obou politiků by mohl skončit i u Ústavního soudu (ÚS). Na jedné straně by stála vláda, na druhé prezident. „Myslím, že to má povahu kompetenčního sporu, ale není úplně typický… Na straně Ústavního soudu by proto muselo být určité porozumění pro to, že když to nerozhodne on, tak spor možná bude mít vleklého trvání a že to není úplně dobré,“ řekl v OVM ústavní právník Jan Kysela. Schwarzenberg ale doufá, že až k soudu spor nedojde.
Jan Kysela: „Nemůžete být velvyslancem bez toho, aby vás prezident jmenoval. Ale už z toho nutně neplyne, kdo vybírá velvyslance, už z toho nutně neplyne, že každý velvyslanec se musí prezidentovi líbit.“
