Brno/Praha – Vláda sice minulý týden už stihla podepsat smlouvu s církvemi, sociální demokraté ale ve svém podnětu k Ústavnímu soudu (ÚS) zahrnuli i „plán B“. ČSSD zjednodušeně navrhla, aby soud zakázal tyto smlouvy plnit, dokud nerozhodne o zákonu o církevních restitucích. Podle předsedy soudu Pavla Rychetského je tento požadavek součástí návrhu na předběžné opatření a soud se jím tudíž bude zabývat. Rozhodnutí o návrhu ČSSD lze čekat v řádu několika dnů, uvedl Rychetský s tím, že pokud by ÚS soud zrušil zákon o církevních restitucích, podepsané smlouvy mezi vládou a církvemi by platit dál nemusely.
Sociální demokraté minulý týden navrhli, aby soud předběžným opatřením podpis smluv mezi vládou a církvemi zakázal. Jenže vláda také již minulý týden smlouvy s církvemi podle médií již podepsala. Učinila tak navzdory silným protestům opozice a přesto, že ÚS zatím nerozhodl nejen o návrhu předběžného opatření, ale ani o trojici opozičních stížností na církevní restituce. Premiér Petr Nečas (ODS) po podpisu novinářům řekl, že vláda postupovala přísně podle práva, ustanovení zákona o církevních restitucích jsou podle něj v souladu s českou ústavou.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Interview ČT24:
- „Vůbec nelze vyloučit ani případ, že by se použilo to ustanovení zákona, které říká: Práva, která byla založena tím zrušeným předpisem, nelze dál vykonávat. - Ale zdůrazňuji, že toto je naprosto akademická spekulace.“
Podle Rychetského ale sociální demokraté zahrnuli do návrhu i nadstavbu, která obchází fakt, že smlouvy už mohly být uzavřeny a jsou nevypověditelné. „Je tam i druhý, alternativní petit, který nechci teď přesně popisovat, ale v podstatě říká: A pokud budete vydávat předběžné opatření, když už budou smlouvy podepsány, tak uložte, aby do skončení sporu nebylo podle těch smluv plněno,“ uvedl Rychetský v Interview ČT24.
Generální sekretář ÚS Tomáš Langášek minulý týden, těsně před podpisem smluv, uvedl, že by by bylo korektní a zodpovědné, kdyby vláda s podpisem nespěchala a počkala na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS). Rychetský dnes jeho slova podpořil, platí však podle něj, že kabinet nebyl povinen počkat. Českému řádu prý nicméně pomohla praxe z jiných zemí, kde má Ústavní soud možnost až do verdiktu pozastavit účinnost zákona.
Kysela: Nemyslím si, že by měl tento návrh šanci na úspěch
Ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že zákon je koncipován tak, aby prostor ze strany ústavního soudu nebyl úplně velký. „Velmi často funguje heslo 'Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.' Ve chvíli, kdy opozice napadla zákon před ústavním soudem, vláda přemýšlela, jak se vyhnout určitým úskalím, která s přezkumem jsou spojena. To znamená, že zrychlila proces podepisování smluv,“ dodal.
Jan Kysela, ústavní právník:
„Jestli dobře chápu zákon o ústavním soudu, tak potom nic takového, jako předběžné opatření, které by bylo spojeno s přeskupením zákonů, není, tudíž by se mi zdálo, že to odmítnutí je nejpravděpodobnější. Navíc to v tomto případě směřuje k uzavírání smluv, které již uzavřeny byly. Kdyby měla být blokováno plnění, tak si skoro myslím, že se pohybujeme daleko nad tím, co zákon o ústavním soudu předpokládá.“
Smlouvy by platit nepřestaly, i kdyby soud části zákona zrušil
Pokud by soud zrušil pasáže zákona o smlouvách s církvemi o finančním vyrovnání, smlouvy by podle Kysely platit nepřestaly. „Přestal by platit zákon, či jeho jednotlivá ustanovení, ale bezprostřední vliv na smlouvy to nemá. Je to důvod, pro který to takhle bylo uděláno. Asi nebylo nezbytně nutné tam smlouvy zakomponovávat, ale pak se může stát to, že když se změní sněmovní většina, bude zákon změněn či zrušen, což bude znamenat problém pro celou konsturkci.(…) To, že bude zákon změněn či zrušen, se na smlouvách neprojeví,“ uvedl.
Pavel Rychetský, předseda ÚS:
„Je to asi chyba našeho právního řádu. Například u sousedního slovenského soudu, je-li u nich napadena nějaká norma, tak mají právo pozastavit její účinnost až do doby svého rozhodnutí. U nás toto právo Ústavní soud nemá, takže ta norma platí.“
Ústavní soud včera požádal vládu, aby mu do 24 hodin zaslala své vyjádření k návrhu ČSSD na předběžné opatření. Soudci si také vyžádali znění smluv s církvemi. Zatímco o návrhu na předběžné opatření z dílny ČSSD soud rozhodne do několika dnů, termín posouzení celého zákona o restitucích je podle Rychetského v nedohlednu.
„My jsme se ještě ani jednou nad touto problematikou nesešli. Nemá smysl odhadovat, jestli to bude trvat tři měsíce, nebo šest měsíců. Já neznám názor svých kolegů nad touto problematikou. Základ každého našeho rozhodování je, že se předkládají různé, často protichůdné názory. Bylo by neseriózní odhadovat, jak dlouho to bude trvat, a už vůbec ne s jakým výsledkem,“ komentoval předseda ÚS.
- Premiér Petr Nečas a reprezentanti 16 církví a náboženských společností podepsali smlouvy o vyrovnání státu s církvemi minulý pátek. V následujících třiceti letech vyplatí Česko církvím 59 miliard korun, do sedmnácti let je zároveň přestane podporovat příspěvkem ze státního rozpočtu. Úmluvy se týkají finančních náhrad a postupné odluky, na vydávání majetku se nevztahují.
Amnestii podle některých soudců nelze přezkoumat, rozhodnutí prý ale padne brzy
Ústavní soudci se liší také v názoru na to, zda mohou vůbec přezkoumávat prezidentskou amnestii. „Bude-li většina členů Ústavního soudu toho názoru, že vůbec nemá Ústavní soud kompetenci takové rozhodnutí přezkoumat, tak se k té amnestii vůbec nedostaneme, tak bude prostě ten návrh odmítnut z důvodů, dalo by se říci, procedurálních, nedostatku kompetence,“ dodal šéf soudu.
Soudci mají na stole návrh skupiny senátorů, který směřuje proti nejkritizovanější části amnestie, která zastavila vleklá trestní stíhání. Rychetský uvedl, že rozhodnutí související s amnestií by mohlo padnout relativně brzy. Řekl, že soudci o této věci diskutují, v diskusi jsou ale prý už tak daleko, že se žádné nové argumenty neobjevují. Jakmile se k této věci sejde plénum, chce o tom Rychetský dát hlasovat.
