Praha - V prosinci 1920 po vzniku levicové frakce uvnitř sociální demokracie došlo k událostem, které vešly do dějin pod názvem generální prosincová stávka nebo také „boj o Lidový dům“. Ve čtvrtek 9. prosince byl Lidový dům v Praze násilně obsazen policií, levicová frakce sociálně demokratické strany vyhlásila stávku, které se účastnilo na milion dělníků. Stávka trvala až do 17. prosince. Rozkol v největší vládní straně nastal v druhé polovině roku 1920, Československé sociálnědemokratické straně dělnické.
Rozkol sociální demokracie vešel do dějin jako „boj o Lidový dům“
Ve straně se nesmiřitelně vyhrotily rozpory mezi umírněným, demokratickým křídlem, představovaným většinou stranického vedení, a radikálním levicovým směrem, který podporovala větší část členstva.
Levice požadovala nejen protivládní opozici, ale i revoluční zvraty v duchu ruského bolševismu. Za této situace podala vláda sociálnědemokratického premiéra Vlastimila Tusara v září 1920 demisi a byla jmenována úřednická vláda.
Koncem září 1920 uspořádala marxistická levice sjezd sociálnědemokratické strany a ustavila se na něm jako samostatná strana: Československá sociálnědemokratická strana dělnická-levice.
Avšak již v polovině září převzala Lidový dům spolu s dalšími institucemi sociálnědemokratické strany do správy jeho závodní rada. Listopadový sjezd pravicové části strany rozhodl vést boj s levicovou většinou.
Na mnoha místech nabyla stávka podoby boje o moc
Pražský Lidový dům byl 9. prosince vrácen za policejní asistence vedení sociálnědemokratické strany. Výkonný výbor levice na to reagoval výzvou ke generální stávce. Nová výzva ke stávce zazněla z Lidového domu o den později, 10. prosince a dala stávkovému boji širší politický a hospodářský program.
Stávka se konala od 10. do 17. prosince a i když se nestala všeobecnou, na mnoha místech nabyla i podoby přímého boje o moc. Vedení generální stávky nebylo však jednotné a její ohniska zůstala izolována.
Násilí si vyžádalo oběti na životech
Vyhlášením stanného práva se podařilo stávku zlomit. V době stávky si násilí vyžádalo i oběti na životech. V Praze, Mostě a ve Vráblích na Slovensku bylo zastřeleno celkem 14 dělníků. Tyto události urychlily formování levice a o rok později vedly k založení komunistické strany.