Rozhovory s kandidáty do evropských voleb: Tomáš Franěk (SPR-RSČ)

9 minut
Rozhovory s kandidáty do evropských voleb: Tomáš Franěk (SPR-RSČ)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 11 kandiduje Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka. Do voleb ji vede předseda strany Miroslav Sládek, který má ale v současnosti chřipku. Na otázky Daniela Takáče odpovídal třetí muž kandidátky Tomáš Franěk.

Na jakou problematiku se chcete v Evropském parlamentu zaměřit především?

Pro náš úspěch je důležité, aby ti občané, kteří nevolí standardně nikoho, protože je Evropská unie nezajímá, přišli k volbám. Pro nás i pro tyto voliče je důležité v Evropské unii prosazovat zejména zájmy našich občanů, ne nadnárodních korporací a západního kapitálu, ale zejména našich lidí. Jedna z našich priorit dlouhodobě, už od 90. let, je bezpečnost občanů.

Jak se chcete na bezpečnost občanů zaměřit?

Zcela jednoznačně, co je v Evropské unii na závadu a velký problém, je to, že neexistuje jižní hranice EU, a když už, tak je děravá jako cedník, nebo spíše tam není. A vidíme, co se dnes a denně děje na západ od nás. Takže nelze říct, že máme zadrátovat hranice, to v žádném případě ne. Ale když není Evropská unie schopna svoji jižní hranici důsledně kontrolovat, tak by členské státy měly převzít kontrolu zpět pod své pravomoce.

Takže chcete prosadit, aby ochranu jižní hranice zařizovaly konkrétní členské státy?

Ne jižní hranice. Ale pokud jižní hranice neplní svůj účel, tak aby členské státy měly možnost sami si svoji hranici hlídat. Mluvím o té naší hranici, okolo nás. Ne že by Česká republika hlídala jižní hranici, to není dost dobře technicky možné.

To jsou dvě otázky. Za prvé nám někdo brání hlídat si svoji hranici? Něco jiného je hlídat hranice, jiná věc je uzavřít hranice.

To máte pravdu. Znova říkám, nemluvíme o uzavření, ale o kontrole.

Takže chcete kontroly na hranicích?

Ano. Já osobně vím, že je fajn přejet kamkoliv v rámci Evropské unie bez front na hranicích. Já se považuju za slušného člověka, myslím, že i naši voliči jsou slušní občané, a nikdo z nich, ani já, nemám problém vystát na státní hranici frontu, předložit pas a kvůli tomu zdržení ale mít jistotu, že zhruba víme, kdo se na našem území pohybuje.

Což ale možné je, ve vymezených případech a na určité období je možné zavést kontroly na hranicích. To evropská pravidla umožňují. Ale vy chcete, aby to tak bylo trvale? Aby Evropská unie nařídila – protože to budete prosazovat z pozice europoslance – ochranu národních hranic všem zemím EU?

Evropská unie to umožňuje za určitých podmínek, dočasně, pak to přináší ze strany EU nějaké represe.

A co chcete prosadit jinak? Aby Evropská unie nařídila kontroly hranic?

Aby to bylo a aby státy nebyly blokovány v tom, že to musí být za nějakých podmínek a dočasně, ale aby se státy mohly rozhodnout a říct si: jižní hranice nefunguje, tak si my sami hlídáme svoji hranici. Až bude jižní hranice fungovat, bude to jiná situace. Ale obávám se, že fungovat nebude.

Společnou ochranu jižní hranice byste řešil jak?

Tak tam v případě, že budeme dál členy EU, je potřeba tu hranici hlídat více. Jsou pro to mechanismy, ale když ty mechanismy nefungují, anebo ti, kteří mají hranici hlídat, pomáhají s neziskovými organizacemi legálně ty migranty na území do EU dovážet, tak je to bohužel opět špatně.

Frontex dováží do Evropské unie migranty? To je ta organizace, která má na starosti ochranu vnější hranice EU.

Je to organizace, která byla zřízena pro záštitu ochrany vnější hranice EU. Ale de facto dnes funguje tak, že hranici nechránila ani jeden den, ale ruku v ruce s neziskovkami pomáhá dovážet migranty. 

Jak pomáhá dovážet migranty?

Nepřímo pomáhá pašerákům lidí. Tahle organizace nevrátila ani jednu loď, ani jednoho migranta. Naopak té lodi pomůže dostat se do EU snáz.

Nezachraňuje životy na té lodi? Velí tomu mezinárodní námořní pravidla – jestliže jsou lidé v nouzi, tak jim jakékoliv plavidlo musí pomoci.

Samozřejmě, to je jedna věc, která je v pořádku. Ale druhá věc je, že ta loď doputuje do přístavu státu na jižní hranici Unie. A migranti místo, aby byli vráceni do země původu, tak jsou přerozdělováni a nuceni…

Migranti se nevrací do zemí původu? Když proběhne azylové řízení a rozhodne se, že nemají nárok?

Ale prosím vás, kolik se jich vrátilo? Konkrétní číslo si myslím, že neznáme. Ale když se podívám na ten celek, tak jaká část byla vrácena? Je to malá kapka v moři.

Do jaké frakce by se vaše strana v Evropském parlamentu chtěla zapojit?

Těžko se k nějaké frakci připojovat vzhledem k tomu, že je tam bohužel málo europoslanců, kteří hájí vyloženě svoje zájmy. Ale jsou tam, je potřeba s nimi navázat spolupráci a kontakt…

A případně vytvořit novou frakci? Nepřidávat se k žádné stávající?

Případně i vytvořit novou frakci třeba na kořenech nějaké stávající.

Kdo by vám byl blízký?

Diváci vědí, že náš předseda Miroslav Sládek je blízký přítel Jean-Marie Le Pena, takže tam názorově je podobnost, jsou tam nějaké sympatie…

Jste pro referendum o vystoupení Česka z Evropské unie?

Jednoznačně ano, občané by si měli sami rozhodnout, jestli za stávajících okolností chtějí v Evropské unii zůstat, či nikoliv.

Jste pro další prodloužení sankcí vůči Rusku?

Sankce neměly být vůbec zavedeny, takže ne že prodloužit, ale zrušit. Sankce nepřináší nic dobrého, zejména České republice. Náš trh vypadne, přestaneme do Ruska dovážet, pocítí to pouze naše podniky. A okamžitě tu díru na ruském trhu zaplní jiný stát, jiný podnikatel a odnesou to opět čeští zaměstnanci, čeští lidé.

Měla by Česká republika přijmout euro?

Jednoznačně ne, pokud přijmeme euro, my republikáni jsme jediná strana s potenciálem zamezit přijetí eura. Vystupujeme proti tomu dlouhodobě a občané to vědí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 49 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...