Praha - Lenka Bradáčová je rok v čele Vrchního státního zastupitelství v Praze. Žena, které se podle slavného italského komisaře přezdívá „Cattani v sukních“, si posvítila na řadu známých jmen. V Česku odstartovala boj proti korupci v řadách vysokých politiků i hybatelů za nimi. Veřejnost však začíná být netrpělivá: Bradáčová po úvodu s Rathem žádné podobné „maso“ nepřinesla a vyšetřování jejích kauz trvá déle, než by si lidé představovali.
Bradáčová na sebe strhla pozornost laické obce právě případem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, který ze začátku dozorovala. Jeho obvinění oznámila jako ústecká žalobkyně 15. května loňského roku a poté začala stíhat i další lidi za poškození zájmů EU, podplácení a sjednávání výhod při zadávání veřejné zakázky - zkrátka tunelování evropských dotací. Šlo mimo jiné o exposlance ODS a Rathova spolupracovníka Petra Kotta nebo ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Pancovou.
Tím, že schválila zatčení vysoce postaveného politika po mnoha mrtvolných letech, kdy se zdálo, že do těch nejvyšších pater moci justice nikdy nebude moci, vstoupila do historie. Avšak nyní, kdy uplyne rok od jejího nástupu do funkce pražské vrchní státní žalobkyně, zaznívají hlasy, že kromě kauzy Rath toho příliš pro vyčištění země od korupce neudělala. Spoustu nadějí přitom rozvířila už jen svým příchodem, na pražském zastupitelství totiž nahradila kontroverzního Vlastimila Rampulu.
Rath nebyl jediný
Podle právníka a redaktora Lidových novin Tomáše Němečka, který se otázkami justice dlouhodobě zabývá, je však po prvním roce na hodnocení éry Lenky Bradáčové příliš brzy. „Hlavně 6. odbor vrchního státního zastupitelství zabývající se korupcí a rozsáhlou ekonomickou kriminalitou dělá velmi složité kauzy, které potřebují čas,“ tvrdí Němeček a jako jeden z významných úspěchů vedle zadržení Ratha jmenuje kauzu Filipa Bušiny.
Investičního náměstka krajských nemocnic ve středních Čechách Bušinu pražské vrchní zastupitelství obžalovalo společně s dalšími 13 lidmi kvůli rozsáhlým daňovým únikům, praní špinavých peněz a korupci. Skupina podle dřívějšího vyjádření policie připravila zemi o více než 630 milionů korun.
Další známou osobností, na kterou se protikorupční policie pod taktovkou Bradáčové zaměřila, byl lobbista Marek Dalík. Policie zadržela Dalíka v souvislosti s údajnými úplatky v kauze nákupu transportérů Pandur pro českou armádu. Nejbližší důvěrník expremiéra Topolánka si měl říct o úplatek půl miliardy korun představiteli rakouské firmy Steyr jako provizi za uskutečnění obchodu.
Soud později návrhu vzít Dalíka do vazby nevyhověl. „Vyšetřování bude dál pokračovat. Záleží na chování obviněného, zda naše obavy naplní, či nikoli,“ reagovala na to Bradáčová. Dozorující státní zástupce pak jeho stížnost proti obvinění zamítl. Vyšetřování stále pokračuje, byť zatím bez jasného výsledku.
Lenka Bradáčová byla exkluzivním hostem Událostí, komentářů
Bradáčová vs. šéf protikorupční policie Martinec
Bradáčová na konci března prohlásila, že na ni policie připravuje kauzu, podle médií pak zažádala o prověření postupů protikorupční policie. V televizi vyvracela svoji možnou podjatost v případu kolem IT zakázek ministerstva práce a sociálních věcí. V něm je i její manžel Tomáš Hájek, se kterým ale Bradáčová prý už tři roky nežije. Po vysílání řekla, že šéf protikorupční policie Tomáš Martinec na ni kauzu vyrobil. Uvedla, že rozpory mezi ní a útvarem trvaly již delší dobu. Kriminalisté podle ní zpracovávali řadu případů, aniž by je nechali dozorovat státním zastupitelstvím.
Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec obvinění odmítl, přesto kvůli sporu, v němž se za Bradáčovou jasně postavil ministr spravedlnosti Blažek, koncem dubna rezignoval. Ve funkci ho nahradil Milan Komárek. Z následného kázeňského řízení pak vyplynulo, že bývalý šéf chyboval tím, že s Bradáčovou o jejím manželovi mluvil. Za vyzrazení informace ze spisu by měl na dva měsíce přijít o část platu.
Aktivity populární státní zástupkyně si všimla i zahraniční média, například slovenský list Sme v říjnu loňského roku uvedl, že se v Česku utrhla lavina obvinění známých osob. Dodal, že Česko se začíná podobat Itálii z počátku devadesátých let, kdy se soudci „vzbouřili“ a do vězení putovaly stovky politiků. Dokonce už v říjnu loňského roku předpověděl, že ironicky právě Nečasova vláda, která policii a státní zastupitelství zbavila řetězů, by mohla padnout kvůli přemnožení korupčních kauz, které se veřejně otevřely.
Střelba do vlastních řad
Mediální zájem získal i zátah přímo v justičních řadách, když v únoru v poutech a s obviněním z korupce skončili soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Havlín a státní zástupce František Fiala. Ti měli za úplatky zahlazovat korupci v pražské dopravě. Havlín údajně v řadě případů nepozval k soudu poškozené a lidé tím přišli o odškodnění.
Bradáčová ale neváhala „střílet“ ani do vlastních řad. Loni 24. srpna podala k Nejvyššímu správnímu soudu kárnou žalobu na svou podřízenou, žalobkyni Petru Pavlánovou, která řadů měsíců zanedbávala dozor nad vyšetřováním případů daňových deliktů ve výši nejméně 150 milionů korun. V souvislosti s kauzou Mostecké uhelné společnosti pak podala kárnou žalobu na mosteckou okresní státní zástupkyni Naďu Volákovou. Vinila ji z nečinnosti a závažných průtahů.
Tlustá čára za Rampulou
Těmito razantními kroky v řadách podřízených si příliš sympatií nezískala. Podařilo se jí tím proti sobě poštvat náměstka nejvyššího státního zástupce Stanislava Mečla, který úřad po Rampulově odvolání dočasně vedl. Otevřeně kritizovala pracovníky blízké Mečlovi a některé z nich dokonce vyhodila či degradovala. Do sporu se musel vložit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a Mečla následně odvolal. „Na státním zastupitelství bylo mnoho takzvaného mrtvého masa, tedy příliš mnoho lidí, kteří dělají příliš málo práce a jsou za to hodně placeni. Nedá se ale říct, že by tímto dělala přímo pořádek,“ soudí novinář Němeček.
Kritiku si Bradáčová vysloužila tím, že se příliš nemá k prověřování starších kauz z dob Vlastimila Rampuly, který byl podezříván, že vrchní státní zastupitelství za jeho vedení politicky citlivé kauzy zametalo pod koberec. Podle informací LN Lenka Bradáčová své kolegy s principem „co bylo, bylo“ seznámila už při svém nástupu minulý rok.
Podle některých právníků to je ale chyba. „Jestliže veřejně řeknu, že tito lidé, všichni ti Grygárkové v bledě modrém, provozovali klientelistické vazby a bránili průchodu spravedlnosti, potom musím říci i 'b', a sice, že je z toho obviním,“ tvrdí bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda. „Jakmile se bude dělat tlustá čára za dvaceti lety politických i kriminálních zločinů, potom ten systém nemá šanci na obnovení důvěry,“ dodal v rozhovoru pro časopis Respekt.
Hlavní pole zájmu: veřejné zakázky a evropské dotace
Naposledy o sobě dal úřad Bradáčové vědět koncem jara. Tehdy pod jeho velením proběhl rozsáhlý zátah kvůli podezřením na machinace kolem opravy hřebčína v Kladrubech nad Labem. Minulý rok hřebčín dostal na generální opravu 17 objektů dotaci 300 milionů korun z Integrovaného operačního programu. Rekonstrukce měla začít již vloni, kvůli nedostatkům však muselo být zrušeno a znovu vyhlášeno výběrové řízení.
Policie pak obvinila osm lidí ze sjednání výhody a z pletichy při zadávání veřejné zakázky a z pokusu o poškození finančních zájmů EU. Šlo mimo jiné o zástupkyni ředitele hřebčína Simonu Vaňkovou a předsedu představenstva stavební skupiny Enteria Libora Joska. „S tím i souvisí směr, kterým bych se chtěla ubírat v příštím roce,“ tvrdí Bradáčová s tím, že by se státní zástupci měli zabývat hlavně trestnou činností ve vztahu k veřejným zakázkám a evropským dotacím. Právě tam totiž podle Bradáčové trápí korupce Česko nejvíc.
