Reportéři ČT: Lékárníci doplatili na výměnu brněnských nemovitostí

Brno – Před čtyřmi lety proběhla kontroverzní směna městského majetku v Brně. Zastupitelé se tehdy rozhodli získat zchátralý palác Jalta, kam chtěli nastěhovat své úředníky a výměnou nabídli majiteli Jalty pět lukrativních nemovitostí. V jednom ze směňovaných historických domů tehdy provozovali lékárnu soukromníci. Ti tak s novým majitelem přišli o lékárnu a navíc se teď ještě soudí o vybavení lékárny a nájemné, které po nich noví majitelé zpětně požadují.

V devadesátých letech se lékárníci Halámková a Pacold rozhodli společně provozovat historicky nejstarší lékárnu v Brně s představou, že jednou odkoupí celý dům, aby lékárna patřila jim. Lékárnu U Červeného raka postupně dávali dohromady, a aby udrželi provoz, tak opakovaně žádali o prodej celého domu. Magistrát města jim ale nevyhověl, protože dům je historickým majetkem města.

V roce 2005 se ale dům, kde byla právě tato lékárna, stal předmětem podivuhodné výměny. Tehdejší zástupci města v čele s ODS totiž tento dům s dalšími čtyřmi nemovitostmi vyměnili za palác Jalta. Než se ale na finální výměnu dostalo, figuroval v procesu místní podnikatel Miroslav Lekeš. Ten totiž nabídku města trumfnul o milion korun a pálac Jalta koupil za šedesát šest milionů korun.

O pár měsíců později ji ale městu nabídl, a to o dvanáct milionů dráž, tedy za 78 milionů korun. Nedostal ovšem peníze na ruku, ale pět lukrativních nemovitostí z městského majetku, které oficiálně nebyly na prodej - dva domy v centru města, z toho jeden s lékárnou U Červeného raka, dům nedaleko vily Tugendhat a dva pozemky v žádaných lokalitách. Městu pan Lekeš ještě doplatil osmnáct milionů korun a lékárníci Halámková a Pacold dostali okamžitě výpověď.

Pochybnosti o této směně se objevily už při jejím projednávání v prosinci 2005, nicméně směna v zastupitelstvu nakonec v tajném hlasování prošla. Ve věci lékárny zastupitelé schválili věcné břemeno, kdy lékárna musí být v provozu po dobu nejméně dvaceti let. Lékárna sice v domě funguje i po odchodu původních lékárníků, nájem však inkasuje nový majitel, nikoli město. „Odhlasovalo se věcné břemeno na 20 let a chápal jsem to tak, že město bude určovat, kdo tam bude,“ popisuje tehdejší rozhodnutí zastupitel města Brna Mojmír Vlašín.  

Vojtěch Halámek, manžel lékárnice

„Co by se stalo, kdyby směnná smlouva byla zrušena? Já si to, bohužel, dovedu představit. Protože když jsem žádal jednoho krajského radního, aby v té věci intervenoval, tak mně řekl, že intervenovat nemůže, protože by zničil sebe, svou ženu, svoje děti, a že by ho možná i zabili. A shodou okolností byla varována už i naše advokátka.“

V samotném vyhotovení smlouvy se ovšem objevuje technická oprava, která poněkud mění původně odhlasovanou formulaci, která je podle Vlašína protiprávní. Výsledkem je tak to, že město přišlo o nájemné, které z lékárny po dobu dvaceti let mohlo mít. „Z tohoto pohledu by smlouva mohla býti prohlášena za neplatnou. Neboť starosta obce, v tomto případě primátor, vlastně neplní to, na čem se usneslo zastupitelstvo města Brna,“ vysvětluje nezávislý právník Miroslav Duda.

Celá kauza už byla několikrát soudem odložena. Pan Lekeš se Reportérům ČT k případu odmítl vyjádřit. On i další majitel domu dnes po lékárnících soudně vymáhají nájem přes čtyři miliony korun. To má údajně být ušlý zisk kvůli tomu, že v lékárně zůstali i po výpovědi a nájem platili městu. Lékárníci naopak výpověď považují za neplatnou a domáhají se toho, aby soud zrušil celou výměnu majetku mezi městem a panem Lekešem. U Městského soudu v Brně lékárníci zatím neuspěli, ale hodlají se odvolat.

„My jsme tu lékárnu spravili. Ve chvilce, kdy jsme ji spravili, tak nás vykopli.  A dnes po nás chtějí čtyři miliony jako ušlý zisk. To je prosím pěkně to, co nám udělalo město,“ konstatuje smutně pan Halámek.

Bývalý primátor města Brna Richard Svoboda
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 20 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 34 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...