Praha - Pražský magistrát zdůvodňoval pronájem náplavek čili dlážděných břehů Vltavy soukromé firmě jako krok, který ocení zejména veřejnost. Nyní se však zdá, že se jedná o závazek prospěšný především pro firmu Pražská servisní. Hlavní město Praha investovalo do náplavek z veřejných peněz takřka půl miliardy a největší starostí soukromé firmy je teď kasírovat nájemné takřka od každého, kdo se kolem jen mihne - včetně majitelů lodí, které kotví na vodě. Problém zaujal i exprezidenta Václava Havla.
Reportéři ČT: Firma požaduje za užívání pražských náplavek likvidační částky
Úsek pronájmu náplavek v Praze, který sahá až k Vyšehradské skále, město prostřednictvím TSK pronajalo soukromé firmě, která vyhrála výběrové řízení. Už dva roky jí vzdorují rodina Soukupových, majitelé restaurace Vltava, a pan Švejda, provozovatel výletní lodi na pražském nábřeží. Pražská servisní si od města pronajala část nábřeží na pravém břehu Vltavy a podnikatelům na náplavkách radikálně zvedla nájmy.
Smlouvu s firmou Soukupovi i Švejda odmítli podepsat. „Ta smlouva se nedá podepsat, je likvidační,“ uvedl Soukup mladší. S jeho slovy naprosto souhlasí i Švejda.
Restaurace Vltava funguje už od roku 1945, postihly ji povodně a její existence je vážně ohrožena až dnes
Rodina Soukupových vlastní restauraci na náplavce u Vltavy poblíž pražského centra. V roce 1945 ji postavili rodiče pana Soukupa staršího a do roku 1950 v ní nabízeli rybí kuchyni. Poté podnik vyvlastnili komunisté a hospoda fungovala pod názvem Paroplavba.
V sedmdesátých letech si restauraci oblíbili disidenti, jak dokládá i bývalý prezident Václav Havel: „Tam jsme mluvili o Chartě, tam jsme napsali Několik vět, sjednávali podpisy a další věci. No a tato hospůdka tedy byla vybudována rodinou Soukupů někdy před válkou myslím a byla samozřejmě zestátněna a teď byla restituována opět rodině Soukupové, která se o ni pěkně stará a vrátila jí tu původní atmosféru.“
Soukupovi získali podnik zpět v lednu 1991 a zpočátku zažívali krušné časy. Čtyři roky poté prohlásilo ministerstvo kultury budovu restaurace za kulturní památku. V roce 2002 však přišla rána - zrekonstruovanou a v záplavové zóně nepojistitelnou restauraci zničila povodeň, ze které se majitelé vzpamatovávají dodnes. Rok 2006 však přinesl téměř likvidační ránu - nový nájemce vyměřil nový nájem. Václav Havel na tuto skutečnost reagoval slovy: „Oni mu předepisují jakési gigantické nájemné pouze za kousek země. Místo, aby mu za to platili odměnu, že tam je hospůdka, která někoho přitáhne.“ Exprezident se postavil na obranu restaurace Soukupových a napsal dopis primátoru Bémovi.
Rodina Soukupových se neúspěšně pokouší o odkup pozemku už 18 let
Nový nájemce náplavky využil toho, že pozemek, na němž restaurace vlastněná rodinou Soukupových stojí, patří městu. Podle Soukupa mladšího se jeho rodina o odkup inkriminovaného pozemku pokoušela neúspěšně osmnáct let.
Soukromá firma teď požaduje za necelých 200 metrů čtverečních pozemku ročně přes milion korun - tedy takřka stejný nájem, jaký sama zaplatila loni za několik kilometrů celého nábřeží. „Při posledním jednání se tato částka zvýšila na sedmdesát tisíc bez DPH, měsíčně podotýkám,“ upřesnil pan Soukup mladší. Ročně se jedná o částku 1,4 milionu bez DPH.
Znalec v oboru nemovitostí František Volek však ocenil roční nájemné pozemku pod restaurací na necelých 28 tisíc korun. A sama Pražská servisní platí za celé nábřeží téměř stejnou částku, jakou tady požaduje za malý kousek chodníku. Podle mluvčího TSK Tomáše Mrázka platí za roční nájem společnost Pražská servisní 2,280 milionu korun, za předešlé roky přitom šlo o částku ještě nižší - v roce 2007 1,2 milionu a za rok 2008 1,68 milionu korun.
Pražská servisní po lodích vyžaduje nájem neprávem
Kromě toho vybírá firma Pražská servisní nájemné také od provozovatelů lodí, a to i přesto, že jejich parníky nekotví na náplavce, ale ve vodě, která je podle zákona veřejnou vodní cestou. Provozovatel lodi Švejda dokládá, že Pražská servisní po něm nájem vyžaduje neprávem: „Podle zákona, vodního zákona 114/1995, se za stání na vodě neplatí, ani za používání povrchových vod k plavbě. Podle tohoto zákona jsou i vyvazovací prvky, veškeré pobřežní zdi a všechno součástí vodní cesty, která když se užívá k plavbě, tak se za to neplatí. Ani za stání na vodě.“
Jeho slova potvrzuje i Zdeněk Novák ze Státní plavební správy: „Pokud je mi známo, tak není u nás žádný zákon, který by mluvil o zpoplatnění vody pro stání plavidla nebo podobnou činnost.“
Jednatel Pražské servisní, která parníkům za stání vyměřila gigantický nájem, Petr Horák rozhovor odmítl a s ČT komunikoval jenom písemně. Poplatky se prý odvíjejí od kvality místa a od délky nábřežní hrany.
- Restaurace Vltava zdroj: www.restauracevltava.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/916/91526.jpg
- Václav Havel autor: Eret Petr, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/899/89887.jpg
- Výletní loď na Vltavě zdroj: www.europe-rp.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/187/18628.jpg
- Nábřeží v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/36/3515.jpg