Rychle získat peníze lze třeba prodejem šperků ze zlata a stříbra nebo zastavením elektroniky. Peníze zlatník nebo majitel zastavárny vyplatí během několika málo minut na ruku. U šperků tím ale prodávající přichází o významnou část jejich hodnoty. V případě nesplacení zboží v zástavě lidé neriskují exekutora ani soudní tahanice.
Lidé, kteří nemají hotovost a nutně potřebují rychlou půjčku, často míří i do zastaváren. Pokud ale nestihnou své věci vykoupit zpět, přijdou o ně, i když mají vyšší hodnotu, než kolik si na ně půjčili.
„Půjčka je krátkodobá, skutečně má vyřešit jen nějaký aktuální problém. Úrok se odvíjí od půjčené částky a nastavený ho máme tak, že činí od 3 procent,“ vysvětluje majitel zastavárny v pražských Nuslích Jakub Trojan.
Na složenky nebo dárky
Většinou lidé potřebují zaplatit složenky za energie nebo nájem. Před Vánoci přicházejí i pro hotovost na nákup dárků.
„Jedno z nejběžnějších zboží, které se vykupuje a zastavuje, jsou notebooky a tablety,“ říká Jaroslav Batista, majitel zastavárny s bazarem v Ústí nad Labem.
V regionu, kde jsou nízké mzdy, jsou návštěvy zastavárny běžné. Po Novém roce jich ještě přibude: dost často se tu pak objevují právě vánoční dárky, které si majitelé předtím koupili na dluh.
„V únoru lidé věci rozprodají nebo zastaví. A pak splácejí něco, co už třeba dávno nemají,“ říká Batista. Přesto se situace podle něj zlepšuje, zatímco dříve u něj propadla skoro polovina zastavených věcí, dnes už je to kolem 20 procent.
Vykoupené šperky mají hodnotu jen materiálu
Při výkupu drahých kovů ale musejí lidé počítat s tím, že dostanou méně peněz, než bývá kupní hodnota šperku. Při výkupu se platí jen za gramáž šperku podle aktuální ceny kamene a kovu, která se řídí cenou na světových burzách.
V obchodě přitom zákazník platil ještě za design a práci šperkaře. A rozdíl mezi oběma cenami může být i několik tisíc. Cena zlata navíc dlouhodobě roste, gram dnes stojí zhruba 948 korun.
Před tím, než se na výkupu majitel a zlatník dohodnou, si musí zlatník šperk ještě otestovat. Kontroluje, jestli má český punc, tedy označení jakosti vyražené do šperku.
Pokud ale jde o zboží přivezené ze zahraničí, musí se ve zlatnictví o pravosti kovu přesvědčit. K tomu slouží kamenná deska a kyseliny.
Pokud si není zákazník pravostí kovu jistý, může si ho nechat otestovat na Puncovním úřadě. Do státních zkušeben letos přišlo na 3600 kusů šperků, které nemohly dostat punc. Jednalo se především o zlaté a stříbrné šperky ze zahraničí.
