Praha - V příštích dnech uplyne 15 let od katastrofálních povodní v roce 1997 a v srpnu to bude 10 let od těch v roce 2002. Velkou část Česka tehdy zasáhl živel, jehož ničivou sílu si do té doby snad nikdo neuměl v tuzemských podmínkách představit. Velká voda brala ve vteřinách domovy a lidské životy.
To, co déšť přinesl, ale nikdo nečekal. V některých místech spadlo během tří dnů tolik srážek, co jindy za půl roku. Hladiny Odry a Moravy se zvedly až k úrovni pětisetleté vody. Vodě přestávaly stačit zahrady, silnice nebo železniční tratě. Tlačila se do domů a bytů.
V Otrokovicích voda zaplavila několik čtvrtí, ochromila továrnu na výrobu pneumatik, zničila i desítky obchodů a skladů. Tři týdny pod vodou nenávratně změnily podobu Otrokovic.
I další města a vesnice se ocitly bez elektřiny, plynu i pitné vody. Do bezpečí se záchranáři snažili převézt desetitisíce lidí. Mimořádně tragický příběh zažila Bystřička na Vsetínsku. Lidé tu našli nedaleko vody mrtvého novorozence. Pátrání po jeho mámě bylo marné, zřejmě utonula.
Symbolem katastrofálních povodní z roku 1997 se staly Troubky. Vesnice, která přišla o 9 obyvatel a 150 domů. Dobrovolníci z celé země tam pomáhali zachraňovat, co se dalo.
Během povodní v roce 1997 zahynulo 49 lidí, zničeno bylo 2 152 domů, strženo 26 mostů a celková škoda dosáhla 63 miliard korun.
Pojišťovny tehdy řešily těžko uvěřitelných 117 000 případů a vyplatily 9 miliard. Katastrofa zároveň vzbudila nevídanou vlnu solidarity, 800 milionů korun přišlo na povodňová konta, ale lidé ve velkém pomáhali taky jinak, darovali třeba oblečení, posílali do postižených oblastí balíky pitné vody nebo čistící a hygienické potřeby.
Záplavy samozřejmě nevratně změnily vzhled vesnic a měst. K zemi šly třeba stovky venkovských domů z nepálených cihel. Příkladem města, které už nikdy nebude jako předtím, jsou Otrokovice, kde musela radnice rezignovat na památkovou zónu. Místní tak mohli Baťovské domky opravovat podle své fantazie a stavu peněženky.
Místo unikátních cihlových teď mají domky pestrobarevné fasády. A Otrokovice i díky tomu vypadly z učebnic architektury. Protipólem architektonické ztráty je ale pocit bezpečí. Už pět let jsou Otrokovice ochráněny před velkou vodou desítkami kilometrů protipovodňových zdí.
Události v dalších dnech zmapují, jak povodeň změnila krajinu i myšlení lidí.
