Praha - Vláda jednala o změnách ve volebním systému do Poslanecké sněmovny. Ze základního materiálu, který obsahoval šest návrhů, vybrali koaliční partneři tři. Jde o modely skotský, řecký a holandský. Tyto návrhy tým expertů detailně rozpracuje a koalice pak rozhodne, který návrh podpoří. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce mít paragrafovaná znění do měsíce hotová. Opozice záměr kritizuje, výhrady má i část poslanců ODS.
Pospíšil: Tým expertů bude rozpracovávat tři modely pro změnu voleb
Jednotlivé modely v různé míře kombinují dva cíle: posílení vítězné strany ve volbách a posun k přísněji poměrnému způsobu rozdělení mandátů, který by byl výhodnější pro malé strany. Právě tyto požadavky stanoví i koaliční dohoda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
Paroubek je připraven podat ústavní stížnost
Usnesení kabinetu podle ČSSD znamená, že vláda chce o změnách jednat sama a v zájmu koaličních stran. Zvýhodňování vítězné strany by podle Jiřího Paroubka bylo proti principu rovnosti hlasů. Pokud by se změna objevila ve schváleném znění zákona, je Paroubek podle svých slov připraven podat ústavní stížnost. Zvýhodnění silných stran se nelíbí ani komunistům. Řešení patové situace je podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováříka jednoduché: „Stačí přidat nebo ubrat jednoho poslance, aby jich byl lichý počet.“
K navrženým modelům mají výhrady i někteří poslanci ODS kolem Vlastimila Tlustého. „Pro všechny vládní návrhy je společné, že se při přepočítávání hlasů ve druhém skrutiniu sdruží do volebního obvodu více krajů. To pokládám za naprosto nevhodné, protože poslanec by měl být vázán ke svému regionu,“ uvedl Jan Schwippel. Vláda by podle něj naopak měla počet volebních obvodů zvýšit, čímž by posílila většinové prvky volebního systému a zároveň zajistila přísněji poměrný přepočet hlasů na mandát.
Vítězné návrhy:
Autoři návrhu změn volebního zákona se inspirovali volebními systémy, které používají či používaly jiné evropské země. Vláda vybrala skotskou variantu, která má dvě skrutinia. V prvním kole by se rozdělovaly mandáty na úrovni volebních krajů, ve druhém na celostátní úrovni. Krajských mandátů by bylo 175, celostátních 25. Při rozdělení celostátních mandátů by byl zvýhodněn vítěz voleb tím, že by mandáty získával podle jiného klíče než ostatní strany. Skotská varianta v připomínkovém řízení nedostala od žádného ministerstva „červenou kartu“ v podobě zamítavého stanoviska.
Řecký model počítá s tím, že by se v prvním kole hlasy rozdělily na úrovni volebních regionů takzvanou Hagenbach-Bischoffovou metodou, která byla v Česku používána do roku 1998 a vede k přísněji poměrnému rozdělení mandátů než současný systém. Zbytek hlasů by buď připadl celostátně vítězné straně, nebo by zbytkové hlasy „posbírali“ vítězové v jednotlivých volebních regionech. Tato varianta dostala v ministerské anketě nejvíce hlasů, odmítl ji ale ministr vnitra Ivan Langer. U této varianty ministerstvo připraví ještě novou variantu založenou na jiném systému přepočtu.
Poslední z preferovaných variant - nizozemská - je specifická tím, že se podíl mandátů pro jednotlivé strany počítá v jediném celorepublikovém obvodu. To přináší vysokou míru proporcionality. Zvýhodnění vítěze voleb je zajištěno buď bonusem zhruba deseti mandátů, nebo takzvaným degresivním bonusem, který by se snižoval podle získaného procenta hlasů.