Praha - Je třeba dokončit mnohaleté projekty, které by jinak spadly pod stůl - na prvním místě občanský zákoník - a až potom rozpustit Poslaneckou sněmovnu, tvrdí místopředseda ODS Jiří Pospíšil. „Pokud se 10 let pracovalo na občanském zákoníku a ten je třeba doschválit během tří týdnů, je hloupost hodit ho do koše kvůli tomu, aby předčasné volby byly o tři týdny dříve,“ řekl v rozhovoru pro ČT24. Rozhodnutí je ale na prezidentu republiky. Podle Pospíšila mu ústava nedává žádné limity a on může sněmovnu rozpustit klidně až k 15. září. Ústavní právníci se ale kloní k názoru, že prezident musí v případě rozpuštění sněmovny rozhodnout neprodleně.
Pospíšil: Sněmovnu lze rozpustit i k 15. září, je to v souladu s ústavou
Občanští demokraté přijali na páteční výkonné radě ODS usnesení, v němž považují za jediné možné řešení současné situace předčasné volby. Jedním dechem ale dodávají: Je potřeba dokončit některé klíčové zákony, které by v případě rozpuštění dolní komory propadly, protože nový parlament již nemůže pokračovat v práci staré Poslanecké sněmovny. Místopředseda strany Jiří Pospíšil se staví za to, aby kvůli schválení norem nutných pro občanský zákoník se termín rozpuštění sněmovny posunul tak, aby desetiletá práce na zákoníku nespadla pod stůl.
Šéf horní komory Milan Štěch ale tvrdí, že se čekat nemusí a zákony pod stolem neskončí. (více o názoru Milana Štěcha najdete zde). Stejný názor má i ústavní právník Jan Kysela. „Ve chvíli, kdy Senát projednává na plénu nebo ve výboru zákon a někdo mu zavolá, teď prezident podepsal rozpuštění sněmovny, tak nevidím důvod, proč by měly všechny tisky zmizet,“ řekl portálu ČT24.
Jan Kysela: „V ústavě ani v jednacích řádech jsem neviděl nic, co by Senátu bránilo, aby poté, co se sněmovna ukončí, zákon schválil… Pokud bude podepsán i prezidentem, tak myslím, že nic nebrání vyhlášení ve sbírce.“
Kalousek: Rozhodnutí pana prezidenta nedokážu odhadnout
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se ale stejně jako ODS domnívá, že ve chvíli, kdy bude sněmovna rozpuštěná, už Senát zákony schvalovat nemůže. Horní komora se má sejít 21. srpna. Poslanci budou hlasovat o svém rozpuštění o den dříve. Podle Kalouska je proto v tuto chvíli nejdůležitější informace předsedy Senátu Milana Štěcha, do kdy stihne doprojednat klíčové zákony týkající se občanského zákoníku a obnovitelných zdrojů. Kalousek zároveň odmítl, že by se TOP 09 snažila rozpuštění sněmovny oddálit: „Jsem pevně přesvědčen, že sněmovna bude naposledy jednat v úterý 20. srpna, kdy odhlasuje své rozpuštění, ale kdy to fakticky rozpustí prezident, je jeho rozhodnutí… Myslím, že nikoho nepřekvapím, když řeknu, že nedokážu rozhodnutí pana prezidenta odhadnout.“
- Politikům leží na srdci zejména novela zákona o podporovaných zdrojích energie a občanský zákoník
Zeman dal minulý týden najevo, že ještě před konečným stanoviskem se hodlá sejít se zástupci parlamentních stran. V nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM) se politici shodli na tom, že budou chtít s prezidentem jednat o strategickém odložení rozhodnutí o rozpuštění sněmovny. Pospíšil v rozhovoru pro ČT24 k tomu uvedl, že v souladu s ústavou by byl i termín 15. září. Kdyby prezident rozpustil sněmovnu až k polovině září, zákonodárci by tak stihli dokončit právě předpisy potřebné k fungování občanského zákoníku. Podle Pospíšila by v takovém případě nešlo o žádné zdržování. Prezident Miloš Zeman se v sobotu nechal slyšet, že v případě, že poslanci schválí návrh na rozpuštění, nemá důvod své rozhodnutí zbytečně odkládat. (Více čtěte zde.)
Hradní kancléř Vratislav Mynář pro ČT24
zdůraznil požadavek, aby „žabomyší války politických stran v parlamentu a ve vládě neomezily jakkoli život našich občanů“. Podle Mynáře by se měli všichni zamyslet. „Bude-li lepší řešení, že nebude sněmovna rozpuštěna, anebo bude vládou navrhované zákony schvalovat Senát a následně nová Poslanecká sněmovna, je teoreticky jedno. Důležité je, abychom nezkomplikovali už tak složitou situaci občanům České republiky,“ dodal.
- Jiří Pospíšil: „Je v souladu s ústavou, když prezident například řekne, že sněmovnu rozpustí k 15. září, je to plně v jeho kompetenci, ústava v této věci mu nedává žádné limity.“
Prezident sice podle ústavy není vázán žádnými lhůtami, nicméně předseda Ústavního soudu tvrdí, že musí jednat bezodkladně. „Rozdíl mezi okamžikem, kdy sněmovna přijme usnesení, a okamžikem, kdy prezident vydá rozhodnutí, nemůže být počítán na týdny, ale maximálně na týden,“ objasnil Rychetský v ČT prezidentův manévrovací prostor. (Více čtěte zde.)
Poslanecká sněmovna se k návrhu na usnesení o svém rozpuštění sejde v pátek 16. srpna, ale hlasovat chce až v úterý 20. srpna. Důvodem je, aby strany, které o mimořádnou schůzi požádaly, zajistily, že pro návrh zvedne ruku dostatek poslanců. Sněmovna ale sama sebe nerozpouští, pouze přijímá návrh vůči prezidentu republiky, aby rozpustil sněmovnu.
Komunisté chtějí dokončit legislativní proces u zákonů, na kterých je shoda
Sociální demokracie zatím stále počítá s říjnovým termínem. Ten podlé šéfa poslanců Jeronýma Tejce umožní nové vládě ještě zasáhnout do rozpočtu na příští rok. Komunisté považují za rozumné dokončit legislativní proces u těch zákonů, kde bude shoda jak se Senátem, tak s prezidentem. „Je v zájmu celé republiky, aby došlo k dohodě, aby se projednaly ty zákony, na kterých je shoda, a aby byly urychleně vypsány předčasné volby. Myslím, že jsme schopni se alespoň na tomto domluvit,“ řekla ve Studiu ČT24 místopředsedkyně KSČM Miroslava Vostrá.
GALERIE
videogallery_000237884