Praha – Nositelka Nobelovy ceny a bývalá disidentka Do Aun Schan Su Ťij na 17. ročníku konference Forum 2000 nastínila představu dobré správy, lidé i lídři v ní spolupracují a vzájemně si důvěřují. Lídři se vyznačují ochotou vést lidi, kam si přejí, stejně tak ochotou odejít, pokud se přání lidí změní, a to bez požadavku na uznání zásluh. Su Ťij vnímá Barmu na začátku cesty k demokratizaci; byť bude cesta těžká, věří, že nebude dlouhá a povede k vládě pro lidi.
„Dobrá správa vyžaduje dobré kormidelníky a kormidelnice, protože dobře řídit znamená správně vést svou zemi a společnost dobrým směrem,“ uvedla Su Ťij v úvodu svého zamyšlení. Špatná správa se podle ní vyznačuje odlišností zájmů těch, kdo kontrolují politický osud, od zájmu lidí. Taková vláda pak stojí stranou občanů a neplní jejich aspirace. „Ani si jich nevšímá,“ zamýšlí se bývalá disidentka vojenského režimu.
Společně se sdílením směru a cíle pak lidé i jejich lídři země musí sdílet vzájemnou důvěru. „Nejzásadnější složka dobré správy pro mě je, že lidé věří, že jsou v dobrých rukou. Ne v silných, které je nikdy nepustí, ale v bezpečných, které je provedou tam, kam chtějí směřovat, a které ochotně povolí svůj úchop, pakliže si to lidé budou žádat,“ soudí. Na příkladu Barmy ilustrovala, že vojenský režim se po půl století nechtěl pustit vládnoucích pozic.
Za správu země se nic nepožaduje
„Když chcete vést zemi cestou, o jejíž správnosti pro lidi jste přesvědčeni, neměli byste žádat nic na oplátku. Není to žádný deal nebo kompenzace. Musíte to dělat z přesvědčení a pocitu, že řídíte zemi, které jste součástí, a co se bude dařit, bude se dařit společně.“
Kormidelníci tedy nemohou setrvávat odděleni od ostatních lidí na lodi. Další směr se totiž bude odvíjet od jejich ochoty na lodi zůstat. „Vzájemná důvěra je to nejdůležitější, důvěra lidí v lídry i důvěra lídrů v lidi,“ zdůraznila držitelka Nobelovy ceny. Lidé jsou ke správcům vázáni také povinnostmi a ochotou něco své zemi věnovat, ta se odvíjí od kvality správců země.
20. století prolévalo krev, nové má pamatovat na mír, vzkazuje dalajlama
Dopoledne na konferenci promluvil i tibetský duchovní vůdce dalajlama. „Moje století bylo přes mnoho šťastných momentů a mnoho úspěchů vcelku stoletím, které můžeme popsat jako století násilí, nejen zabíjení, ale podvádění, zastrašování, vykořisťování lidí, korupce,“ prohlásil a dodal v zápětí: „Nyní musí mladí lidé, generace 21. století, najít širokou a dlouhodobou vizi, v níž budou zdůrazněny společné zájmy jako ty nejdůležitější, nikoliv rozdíly náboženské, národnostní, rasové a další.“ Dalajlama zároveň varoval před zveličováním národnostních, náboženských nebo rasových rozdílů. Lidé jsou podle něj v zásadě stejní a jakékoliv rozdíly jsou podružné.
Pražský arcibiskup Dominik Duka se s úplným odsouzením minulého století neztotožnil, podle něj nelze na toto období nahlížet pouze jako na temnou éru, protože v něm vynikli lidé, kteří ukázali světu, co je opravdové lidství.
Podle dalajlamy si současná generace musí uvědomit, že je součástí společenství sedmi miliard lidských bytostí a že v současném světě jsou lidé na sobě více vzájemně závislí než v minulosti. Společný zájem celého lidstva podle něj musí být nadřazený zájmům založeným na národnosti nebo na vyznání.
Tibetský duchovní vůdce také prohlásil, že při usilování o lepší svět nesmí zůstat jen u slov a u modliteb: „Modlitba je velmi důležitá pro jednotlivce, ale pro společnost, pro svět jsou důležitější činy.“
