Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu. Senát nad tím ve středečním usnesení vyjádřil po debatě o programu červnového zasedání špiček členských zemí v Bruselu znepokojení. Babiš se z jednání horní komory omluvil, její výtky odmítl.
Podezření kolem Babiše snižuje českou pozici v EU, odhlasovali senátoři
S návrhem usnesení přišel evropský výbor, který ale podle svého předsedy Václava Hampla (KDU-ČSL) nebyl v této věci jednotný. Od některých členů podle něho zaznívalo, že Senát by neměl vyjadřovat právní soud, jiní členové ale poukazovali na to, že jde o politický problém a Senát by se měl k situaci vyslovit. Na plénu pro návrh hlasovalo 53 ze 72 přítomných senátorů, sedm jich bylo proti.
„Problém střetu zájmů je problém pana premiéra, nikoli naší republiky. Česká republika má problém právě kvůli premiérovi,“ uvedl Tomáš Goláň (SEN21). Jeho kolega z klubu Lukáš Wagenknecht varoval před tím, že pokud by se premiérův střet zájmů, jak se o něm píše v předběžných auditech Evropské komise, potvrdil, hrozilo by to, že veškerá Babišova jednání o novém rozpočtovém rámci Unie by mohla být zneplatněna.
Senátor ODS Raduan Nwelati (ODS) soudí, že nikdo nemůže mít pocit, že je pozice Česka v souvislosti s Babišovou situací silnější, oslabuje ji i jen podezření. Podle Mikuláše Beka z klubu STAN měl být návrh usnesení ostřejší. „Formulace je korektní, nesnaží se dělat soudce, jen konstatuje fakt,“ podotkl.
Proti návrhu vystupoval Jiří Čunek (KDU-ČSL), podle kterého by se domácí problémy měly řešit doma. Návrh označil za sebemrskačství, diskutuje se podle něho ve skutečnosti o tuzemském politickém poli. „Každý se snaží vyhrát tu domácí politiku na tom, že způsobí, řekněme, mnohdy faul celé České republice,“ uvedl.
„Jsou to jenom politické projevy. Senát je samozřejmě tradičně proti vládě,“ reagoval na usnesení senátorů Babiš. „Je to jenom pokračování té atmosféry, která je tady vyvolávána některými politiky a některými aktivistickými novináři,“ prohlásil premiér s tím, že „Senát nemá pravděpodobně co na práci“.
Babišovy starosti nás poškozují, tvrdí senátor Hampl. Nesmysl, Senát nemá co na práci, reagoval premiér (zdroj: ČT24)
Ve čtvrtek bude horní komora hlasovat o zřízení komise k vyhodnocení evropských auditů, které upozorňují na možný střet zájmů premiéra a ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Podle návrhu prověrky má Babiš stále vliv na svou bývalou skupinu Agrofert a jako premiér také na použití peněz Unie. Předseda vlády už dříve opakovaně označil návrh auditní zprávy za pochybný a zdůraznil, že kvůli němu či Agrofertu se žádné evropské dotace vracet nebudou. Možný střet zájmů nebo ovlivňování dotací odmítá i ministr Toman.
Vláda nechodí na naše jednání, to nás zdržuje, stěžují si senátoři
Senátoři ve středu také vyjádřili nelibost nad opakovanou absencí členů vlády. Nejprve kvůli tomu odmítli znovu vyřadit z programu schůze materiály, které měl obhajovat ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), při opakovaném hlasování po půldruhé hodině ale žádosti vyhověli. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) se kvůli tomu obrátí na premiéra Babiše, který se z jednání horní komory omluvil stejně jako Brabec. Oba dali přednost návštěvě Zlínského kraje.
„Je to neúcta k zákonodárcům, když sem ministři nechodí. Výmluva, že mají příliš mnoho práce, neobstojí. Když se nechají zastoupit jiným ministrem, tak on nezná agendu dokonale, je neustále na telefonu a ptá se úředníků, co nám má odpovědět. To je nedůstojné. Pokud k nám nebudou ministři chodit, budeme vracet jejich materiály sněmovně,“ pohrozil Kubera.
Vedle toho zařadili senátoři na program jednání návrh zahraničního výboru horní komory, aby podobně jako sněmovna vyjádřili nesouhlas s postupem ruských poslanců, kteří chtějí novelou o válečných veteránech legitimizovat invazi vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v srpnu 1968.
Horní komora vyjádřila souhlas s přistoupením Severní Makedonie k NATO, pro bylo 52 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. Balkánská země se má stát 30. členskou zemí Severoatlantické aliance, musí to ale schválit parlamenty všech členských zemí NATO. Sněmovna by mohla protokol o přistoupení Severní Makedonie projednávat ještě ve zbytku své současné schůze.