Počty nově nakažených klesat nebudou, říká Dušek. Začíná se více testovat

Počet lidí s nově potvrzenou nákazou covidem-19 začal s koncem týdne významně růst. Ministerstvo zdravotnictví zdůvodnilo vyšší počet pozitivních testů tím, že se začíná zvyšovat celkový počet prováděných testů. Ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek očekává, že počty nakažených klesat nebudou, protože množství testů by mělo růst i nadále. Experti i politici v sobotu zdůraznili, že důležitější než zvýšený počet nově diagnostikovaných je, že významně neroste počet vážných případů.

Po pátečním rekordním přírůstku 506 lidí s pozitivními testy na koronavirus se v sobotu jejich množství zvýšilo o dalších 239. Je to sice číslo sotva poloviční, ale na víkendový den zároveň velmi vysoké. Posledním nepracovním dnem, kdy vyšlo více pozitivních testů, byl 28. červen, ovšem i předtím přibývalo přes 200 případů v tyto dny jen zřídka. Pátek i sobota však mají podle hygieniků shodný jmenovatel – zvýšený počet celkově provedených testů.

V pátek vyhodnotily laboratoře 8432 vzorků, což bylo jedno z nejvyšších čísel vůbec – i když ne zcela nejvyšší – a testování by nemělo polevit. Proto také podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška nelze očekávat významný pokles počtu pozitivních případů.

„Větší objem testů povede nevyhnutelně po celý podzim k většímu množství nově diagnostikovaných lidí. Nemoc prochází populací celé Evropy, Česká republika není žádnou výjimkou. V tuto chvíli hlásí velmi vysoké počty řada dalších států,“ poukázal.

Již v sobotu ale zdůraznili hlavní hygienička Jarmila Rážová i premiér Andrej Babiš (ANO), že za zásadní považují nikoli vysoký počet lidí s potvrzenou nákazou, nýbrž poměrně nízký počet těch, u nichž má covid-19 vážný průběh. Babiš poukázal, že v nemocnicích je jen asi 110 nemocných z celkového počtu více než pěti tisíc. Podle Rážové je většina případů bez příznaků. Souvisí to i s tím, že se covid-19 významně nešíří mezi rizikovými skupinami, hlavní hygienička uvedla, že se nakazili především mladí a středně staří lidé.

Také Dušek je přesvědčen, že samotného zvýšeného počtu pozitivních testů není třeba se vážně obávat. „V tuto chvíli není počet nově diagnostikovaných určující faktor nebezpečnosti nemoci. Důležitá je nemocnost těch lidí – zda jsou skutečně nemocní a také jakou máme situaci v nemocnicích,“ uvedl. I lidé, kteří skončili v nemocnicích, jsou podle něj „s relativně lehkým průběhem“.

O zveřejnění ohnisek bude jednat tým chytré karantény

U nových případů platí – tak jako již delší dobu – že se šíří v malých ohniscích, kterých ale přibývá. Příkladem mohou být Velké Hoštice na Opavsku, kde se nákaza rozšířila na narozeninové oslavě. Pozitivně testováno bylo 28 lidí, v karanténě jsou i starosta a místostarosta a velkohoštický obecní úřad je do konce měsíce uzavřen.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval ministerstvo zdravotnictví a statistiky, aby zveřejnili přehled ohnisek. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové o tom bude jednat tým chytré karantény.

„Je to věc, kterou velmi zvažujeme, že bude publikována. Ale ochrana GDPR nám brání, abychom zveřejňovali přímo osoby,“ podotkla.

Bez testu hrozí karanténa ve Slovinsku či Pobaltí, další státy mají padesátkový limit

Rostoucí počet potvrzených případů ale má vliv na vnímání České republiky v zahraničí. Slovinsko již vyžaduje od turistů negativní test, jinak jim po příjezdu hrozí karanténa, podobná je situace i v pobaltských republikách.

Země se obvykle řídí počtem nakažených na sto tisíc obyvatel za poslední dva týdny, který se v současnosti pohybuje v Česku nad 30. V případě, že by vystoupil nad padesát, mohly by přistoupit k restrikcím pro cestovatele i další země – hranici 50 nakažených na sto tisíc obyvatel má stanovenou jako limit pro zavedení opatření například Německo.

Česká republika v současnosti vyžaduje negativní test nebo podstoupení karantény po návratu z řady zemí včetně Srbska či Ukrajiny, ze států EU jde v současnosti pouze o Rumunsko. Od pondělí přibude i Španělsko, omezení se ale netýká Kanárských ostrovů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš má spor kolem L-159 za umělý. Ukrajina je nutně potřebuje, zdůraznil Pavel

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na sobotním sněmu hnutí ANO ministerský předseda řekl, že nechce plýtvat energií na spory. Prezident Petr Pavel, který tento týden ohlásil ambici svůj mandát obhajovat, už dle Babiše vede volební kampaň. Pavel sdělil, že při jednání na Ukrajině žádný příslib ohledně L-159 nedal. Považuje ale za správné je prodat, Kyjev je podle něj potřebuje k obraně.
11:41Aktualizovánopřed 33 mminutami

Macinka: Turek má jako zmocněnec podepsanou smlouvu. Bez nároku na finanční odměnu

Filip Turek (za Motoristy) má jako vládní zmocněnec pro politiku klimatu a Green Deal od úterý s ministerstvem životního prostředí podepsanou příkazní smlouvu. Webu tn.cz to řekl předseda Motoristů Petr Macinka, který je řízením tohoto resortu aktuálně pověřený. Turek, jehož prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem životního prostředí kvůli kontroverzním postojům a výrokům, bude funkci vykonávat bez nároku na finanční odměnu, úřad mu však bude proplácet nezbytné náklady, třeba cestovné, sdělil serveru Macinka.
před 1 hhodinou

Babiš obhájil pozici předsedy hnutí ANO, stejní zůstávají i místopředsedové

Premiér Andrej Babiš v sobotu na volebním sněmu ANO obhájil pozici předsedy hnutí, byl jediným kandidátem. „Budu dál pracovat. Společně musíme přesvědčit naše spoluobčany, že jsme nejlepší,“ prohlásil po oznámení výsledků. Pozici prvního místopředsedy obhájil Karel Havlíček. Následně proběhla volba řadových místopředsedů. Babiš dříve na sněmu zmínil, že vládní koalice by měla uvažovat o společném kandidátovi na prezidenta do voleb v roce 2028.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jestli Babiš vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci, řekl prezident

Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci, řekl v sobotu v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct prezident Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Hlava státu také v pořadu vyzvala k dodržování obranných závazků Česka vůči NATO, promluvila k situaci na Ukrajině nebo ke vztahům Evropy se Spojenými státy americkými.
před 3 hhodinami

Ledovka se může tvořit až do neděle. Meteorologové rozšířili výstrahu

Meteorologové prodloužili výstrahu před ledovkou. Nově platí do nedělních 10:00 pro Moravu a Slezsko, část Vysočiny a Pardubického kraje a nově i pro část Královéhradeckého kraje a Jižních Čech, informoval v sobotu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

Solární panely i baterie letos zřejmě zdraží až o pětinu

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
před 8 hhodinami

Nové vysokoškolské obory reflektují trendy i požadavky firem

Vysoké školy v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech otevřou příští akademický rok nové obory. Podle mluvčích oslovených škol reagují nové studijní programy na konkrétní požadavky zaměstnavatelů, kteří kromě praktických znalostí žádají i schopnost kritického myšlení. Školy zohledňují i společenské trendy. Nové studijní programy se často týkají životního prostředí nebo umělé inteligence.
před 8 hhodinami
Načítání...