Praha – Za první republiky promlouvali českoslovenští prezidenti častěji k parlamentu než k národu. S rozvojem rozhlasu, posléze i televize se slova prezidentů dostala ke stále širšímu okruhu posluchačů. A tak prezidenti Beneš a Hácha využívali médií obvykle kolem Vánoc, zatímco komunističtí prezidenti promlouvali k národu na Nový rok - tradici novoročních projevů založil Klement Gottwald. Po revoluci navíc přibyly kromě novoročních projevů také ty inaugurační.
Jak šel čas s inaugurací? Od slova „slibuji“ až po celý prezidentský slib
Od roku 1918 se také výrazně proměnila podoba samotné inaugurace. Tomáš G. Masaryk při svém prvním zvolení prezidentem pouze odpověděl: „Slibuji.“ Obdobný průběh měly i ceremoniály v letech 1920 a 1927. V roce 1934 se volba prezidenta přesunula z Rudolfina do Vladislavského sálu a těžce nemocný Masaryk musel tehdy přečíst celý prezidentský slib, což mu činilo značné obtíže. Stejným způsobem složil o rok později slib i Edvard Beneš.
Zatímco prvorepublikoví prezidenti se při inauguraci obešli bez církevních obřadů, tak Emil Hácha a také první komunistický prezident Klement Gottwald se zúčastnili děkovné bohoslužby Te Deum v katedrále sv. Víta, Gottwald ovšem jako jediný komunistický prezident. „Do kostela Gottwald nikdy nechodil a v Boha nevěřil – bylo však třeba vzbudit důvěru věřících spoluobčanů, kteří by se jinak mohli obávat, že nový režim zavede jejich pronásledování jako v Rusku,“ vysvětluje Pavel Kosatík v knize Devět žen z Hradu.
Gottwald v červenci 1948 sliboval, že bude konat své povinnosti „v duchu lidově demokratického zřízení podle vůle lidu a v zájmu lidu“. V roce 1960 byla přijata nová ústava a do názvu státu se dostalo slovo „socialistická“ – tím pádem se měnil i prezidentský slib. Ještě Václav Havel v roce 1989 po svém zvolení sliboval věrnost Československé socialistické republice, v červenci 1990 už ale skládal přísahu České a slovenské federativní republice.
Naše země nevzkvétá…
Václav Havel byl na Hrad poprvé zvolen 29. prosince 1989, tedy těsně před koncem roku - novoroční projev byl proto zároveň projevem inauguračním. A Havlova slova vešla do dějin – projev byl totiž úplně jiný, než po 40 let pronášeli komunističtí prezidenti. Slavná jsou slova „naše země nevzkvétá“ – Havel v projevu ostře kritizoval komunismus, zároveň ho ale označil za nedílnou součást naší historie.
„Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit povinnost, která dnes stojí před každým z nás, totiž povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat,“ řekl v roce 1990 Havel. V projevu také ujišťoval, že bude trvale přítomen mezi spoluobčany a bude jim naslouchat.
Kuriózní je, že slavný text vznikl během pár dní – jeden z nejbližších Havlových spolupracovníků Vladimír Hanzel vzpomíná, že příprava trvala asi tři dny. Nakonec ale sklidil velký úspěch - podle historiků lidé ostrý projev přijali i kvůli Havlově tehdejší popularitě a porevoluční euforii. „Po těch dlouhých letech těch projevů Gustáva Husáka, který byl plný komunistických frází, tak najednou zaznělo, řekněme, svobodné slovo,“ vysvětluje kladný dopad Havlova projevu historik Jiří Suk.
Havel zdůrazňoval hlavně morální hodnoty
V únoru 1993 byl Havel zvolen také prvním prezidentem České republiky, tehdy v projevu k občanům apeloval na ducha slušnosti, vzájemné úcty a solidarity – jen tak se prý mohou dožít stabilních poměrů a skutečné prosperity. „To zároveň znamená trvalý zápas s tradicemi špatnými. Například s bezpáteřnou přizpůsobivostí, provinciální malověrností, bezuzdnou hrabivostí a cynismem, vydávajícím se za realismus,“ uvedl Havel.
Inaugurace v roce 1993 byla výjimečná počtem čestných hostů - přijeli například: německý prezident Richard von Weizsäcker, rakouský prezident Thomas Klestil, jeho polský protějšek Lech Walęsa či maďarská hlava státu Arpád Göncz.
Také v roce 1998 prezident apeloval na mravní hodnoty, inaugurační projev byl ale poznamenám opoziční smlouvou mezi ODS a ČSSD, proti které Havel protestoval. Česko navíc za sebou mělo první hospodářskou krizi. Prezident proto apeloval na zlepšení mravního a politického klimatu v zemi: „Máme určité ekonomické a sociální potíže, politická scéna nevypadá nejlépe, atmosféra v zemi není dobrá,“ shrnul Havel. Věřil ale, že tyto problémy mohou sehrát roli očistné lázně.
Klausovy projevy: Ekonomická prosperita i české předsednictví
Václav Klaus se funkce prezidenta ujal v březnu 2003 - těsně před oficiálním vstupem Česka do EU. Ve svém prvním inauguračním projevu nekladl na rozdíl od Havla důraz na mravní hodnoty, ale občanům sliboval dobré vztahy se sousedními zeměmi a obhajobu českých zájmů v unii. Slíbil také šířit dobrou náladu: „Prezident musí dodávat sebevědomí, optimismus a naději v lepší příští, i když se tolik nedaří,“ uvedl Klaus. Hlava státu také pronesla, že se bude snažit přispět k prosperitě země: aby rostla životní úroveň, aby Česko mělo zdravé veřejné rozpočty a aby měli občané pocit jistoty a bezpečí.
Klausova inaugurace proběhla v den 153. výročí narození zakladatele Československa Tomáše Garrigua Masaryka. Proto ještě před slavnostním slibem položil prezident k Masarykově soše na Hradčanském náměstí slavnostní kytici. A ještě jedna zajímavost, při slavnostním aktu přestalo psát připravené pero, Klaus byl ale pohotový a svůj první prezidentský slib podepsal perem vlastním. (Kdo by tehdy tušil, že se další prezidentova eskapáda s plnícím perem dostane i do světových médií?)
Po svém druhém zvolení v roce 2008 Klaus zdůrazňoval priority zahraniční politiky – dobré vztahy se sousedními zeměmi, silnou transatlantickou spolupráci s USA, spolupráci v EU i aktivní partnerství s dalšími velmocemi. Prezident připomněl i nadcházející české předsednictví Evropské unii, Česko podle něj mělo přispět k tomu, aby byla EU víc demokratickou organizací evropských států a jejich občanů než organizací politiků a jejich úředníků. Klaus také připomněl, že v uplynulém volebním období ne vždy postupoval v souladu s postoji vládních stran.
Stejně jako před pěti lety uctil Klaus v den inaugurace památku Tomáše Garrigua Masaryka, i v roce 2008 se totiž inaugurace konala v den výročí Masarykova narození. Novinkou pak bylo, že se Klaus po složení slibu ve svatovítské katedrále poklonil památce svatého Václava, patrona české země.
