Praha – Opozice se v tomto volebním období už po páté snaží svrhnout vládu. Tentokrát bude podle ČSSD důvodem hlasování o nedůvěře prezidentská amnestie. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka ji označil za nespravedlivou a pobuřující: „Sociální demokracie pokládá za nepochopitelné, že předseda vlády Petr Nečas tuto prezidentskou amnestii odsouhlasil. Vláda zde má nedílnou spoluodpovědnost, bez souhlasu premiéra by amnestie nikdy nemohla být v této podobě realizována.“ Aby kabinet padl, musí pro nedůvěru hlasovat nejméně 101 z 200 poslanců. Česká televize oslovila všechny strany a nezařazené, aktivně chce proti vládě zatím hlasovat 91 z nich.
Opozice chce opět pád vlády, Nečas mluví o „folklorním cvičení“
Jelikož nejde hlasovat o vyjádření nedůvěry premiérovi, namířila ČSSD hlasování o nedůvěře vůči celé vládě. Sociální demokracie chce kabinet pohnat k zodpovědnosti zejména za omilostněné kauzy z 90. let. Těch, kde délka trestního řízení přesáhla osm let a nejde o případy s většími možnými tresty než deset let, je podle šéfa žalobců Pavla Zemana 18, u některých z nich by přitom mohla vzniknout škoda až 4 miliardy korun. Stíhání už bylo zastaveno například u soudce Berky, u manažerů zkrachovalé Union banky nebo u manažerů H-Systemu. Žalobci ale podávají ve sporných případech stížnosti. Jestli se do soudních síní některé ze zastavených velkých kauz vrátí, tak musí rozhodnout Vrchní soudy v Praze a v Olomouci.
Jeroným Tejc: „V minulém období se povedlo svrhnout vládu Mirka Topolánka na popáté, ten pátý pokus nás čeká i nyní, šance je veliká.“
Václav Klaus: „Myslím si, že vláda ohrožena není. Akce v Poslanecké sněmovně není o amnestii, je to zneužití vážné a zodpovědné věci k politické hře, je to využití amnestie a hysterické vlny, která se kolem ní vytvořila, k řešení úplně jiných politických témat, v daném případě k standardnímu souboji opozice vůči vládě Petra Nečase.“
Sociální demokracie s poukazem na zastavené kauzy uvedla, že existuje vážné podezření, že amnestie měla zamaskovat milost pro skupinu vybraných tunelářů. „Premiér a prezident se snaží udělat jakousi tlustou čáru za tím, co se tady odehrávalo v 90. letech,“ prohlásil Sobotka.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek dokonce řekl, že s amnestií spojené dění nese rysy justiční mafie. Za hlavní důvod pro své trvzení označil případ bývalého manažera fondů Trend a Mercia Miroslava Vlastníka. Muž stíhaný za vytunelování obou fondů, které způsobilo škodu 1,4 miliardy korun, se do vlasti vrátil po osmiletém skrývání v zahraničí necelých čtrnáct dní před vyhlášením amnestie. „Vrátil se čtrnáct dní před 1. lednem, aby se nechal zatknout v Ruzyni a aby snědl bramborový salát na Vánoce v Praze, protože zřejmě vůbec netušil, že se před ním otevře budoucnost. Tím předpokladem bylo právě to, že musel být na území ČR, aby pro něj amnestie platila,“ konstatoval Zaorálek.
image_429775
TOP 09 vadí rozsah amnestie, vládu ale podrží
ČSSD ale není jediná strana, která má s rozsahem amnestie problém. Koaliční TOP 09 vadí, že vláda o amnestii nejednala, předem nebyli informováni ani ministři. Nelíbí se jí ani rozsah amnestie. „Problematizuje práva poškozených a zavdává příčiny ke spekulacím, že poskytla ochranu skutečným zločinům, místo aby pouze prominula bagatelní trestné činy,“ reagovalo po vyhlášení amnestie předsednictvo koaliční strany. Poslanci TOP 09 ale zároveň uvedli, že návrh na vyslovení nedůvěry nepodpoří. „To není důvod pro to, aby vláda padla. Když nesouhlasíte v něčem se svou manželkou, také se s ní hned nerozvádíte,“ řekl ČT den před hlasováním předseda klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Věřím tomu, že v našem klubu žádný problém nebude,“ dodal předseda poslanců ODS Marek Benda.
Karolína Peake, předsedkyně strany LIDEM: „Sociální demokracie mluvila o hlasování o nedůvěře ještě před Vánoci v souvislosti s určitou koaliční krizí, takže pouze si k tomu vybrala téma možná trochu zajímavější a vděčnější, a to amnestii. Můžeme nepochybně očekávat estrádu v Poslanecké sněmovně.“
Petr Nečas: „Myslím, že to nestojí za žádný hlubší komentář. Je to prostě folklorní cvičení, které vůbec nesouvisí s tématem, kterým je zdůvodňováno.“
K návrhu opozice se nepřipojí ani poslanec Michal Doktor (Jihočeši 2012). Už pátý pokus o svržení vlády označil ze strany ČSSD „za cestující matějskou pouť nebo putovní shromáždění“. „S prezidentskou amnestií se velmi těžko vyrovnávám, na druhou stranu to rozhodně není důvod vypovědět vládě nedůvěru,“ řekl ve Studiu ČT24.
„Ten, kdo bude hlasovat pro vládu, bude nepřímo souhlasit s onou amnestií,“ reagoval už dříve Tejc. Poměr sil ve sněmovně ale stále i přes rozepře hraje do karet vládě. ČSSD má 54 poslanců. Chybět ale bude David Rath, který je ve vazbě. KSČM přidají 26 hlasů a Věci veřejné 11. Pro nedůvěru bude i Jiří Paroubek. Jeho spolustraník Jiří Šlégr je ale omluven. Do 101 hlasů tak stále chybí 10. Ve sněmovně nebude ani nezařazená poslankyně Kristýna Kočí a další nezařazení poslanci vládu podrží.
Premiér tvrdí, že vládu předem o vyhlášení amnestie neinformoval kvůli jejímu utajení. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dodal, že stejně postupovali i bývalí premiéři Václav Klaus a Josef Tošovšký při amnestiích prezidenta Václava Havla. Kontrasignaci amnestie pak Nečas hájí ústavní zvyklostí. „Premiér tím stvrzuje, že je amnestie z právního hlediska v pořádku a že vláda tento akt realizuje a za jeho realizaci přebírá odpovědnost. Nemusel by ji podepsat pouze v případech, kdyby byl tento akt zjevně protiprávní, a to se v tomto případě nestalo. Takže jsem amnestii nemohl nepodepsat,“ uvedl Nečas.
Jakl: Kontrasignace není mechanickým aktem, premiér ji mohl odmítnout
Ústavní právník Jan Kysela ale v této souvislosti poznamenal, že premiér měl na výběr, zda svůj podpis připojit: „Hodně záleží na tom, jak pan premiér svoji vlastní roli chápe… Je zkrátka věcí jeho úvahy, za jakých podmínek podpis připojí, nebo nepřipojí, protože si musí být vědom toho, že když ho připojí, tak za to nese politickou odpovědnost.“ Nečas mohl podpis odmítnout i podle prezidentova politického tajemníka Ladislava Jakla. „Kontrasignace není mechanickým aktem… není to jen stvrzení ústavnosti a proveditelnosti. Je to vědomý akt, premiér může kontrasignaci odmítnout,“ řekl Jakl v Otázkách Václava Moravce. Zároveň ale poznamenal, že amnestie je rozhodnutí prezidenta a odpovědnost by tak měla padat na jeho hlavu, ne na hlavu premiéra.
GALERIE
videogallery_300073