Praha – Představitelé sněmovní opozice chtějí, aby byl expremiér Petr Nečas vydán trestnímu stíhání, o které dnes sněmovnu požádala policie. Shodli se na tom zástupci komuinistů a sociální demokracie, kteří tvrdí, že pokud je Nečas – jak tvrdí – nevinný, měl by se obhájit před soudem. Nečas má být stíhán kvůli aféře jeho podřízené Jany Nagyové a údajnému uplácení tří poslanců z řad ODS, kteří po opuštění sněmovny usedli ve státních podnicích.
„Kloním se k tomu, abychom nechali rozhodnout soud a pokud je pan předseda Nečas přesvědčen o tom, že je nevinný, tak nic nebrání tomu, aby se obhájil před soudem,“ prohlásil ve vysílání ČT24 šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Jeroným Tejc. „Bylo by velmi nevhodné, aby se nemohl pan Petr Nečas bránit před soudem,“ myslí si i předseda komunistů Vojtěch Filip.
- Vojtěch Filip: Nevidím to tak, že by to (funkce pro tři poslance) mělo jen politický charakter. Nezpochybňuji jejich právo fungovat ve státních službách, zpochybňuji to, aby se hlasování vyměnilo za určitý post. Je to na hraně trestné činnosti a naplňuje to znaky trestného činu.
- Jeroným Tejc: Nevydal bych jej pouze, pokud bych věděl, že celá věc je smyšlená a nic takového se nestalo. A o tom nemluví ani Petr Nečas.
Pro vydání Petra Nečase potom budou i Věci veřejné. „Všech 11 poslanců bude hlasovat pro vydání, samozřejmě si počkáme na to, až proběhne mandátový a imunitní výbor,“ konstatoval poslanec za VV Michal Babák. „Nedokáži si představit nevydání pana Petra Nečase, obzvlášť po tom, co se stalo s poslancem Otto Chaloupkou, který byl vydaný za třicetitisícový úplatek.“
Filip chce vydání na mimořádné schůzi. To ale zřejmě nepůjde
Podle Filipa by sněmovna měla o Nečasově vydání hlasovat na mimořádné schůzi, která bude rozhodovat o důvěře vlády Jiřího Rusnoka. „Pokud plánuje vládní koalice mimořádnou schůzi, tak by bylo vhodné, aby to zařadila do toho programu. Jestli mají zbytky cti v těle, tak by to zařadit měli, pokud bude usnesení mandátového a imunitního výboru,“ uvedl ve vysílání ČT24 šéf komunistů Filip. Právě mandátový a imunitní výbor dává plénu dolní komory doporučení, zda daného poslance vydat, či nevydat.
Jako pravděpodobnější se ale nyní jeví to, že sněmovna bude o Nečasovi hlasovat až na podzim; nejbližší řádná schůze, která by podle předsedkyně dolní komory Miroslavy Němcové měla případ projednat, začne 17. září. Tuto cestu připouští i Tejc. „Podle pravidel, která stanoví zákon, se rozhoduje na nejbližší schůzi, tou je myšlena řádná schůze, a ta se schází až v září. Do té doby bude konána řada mimořádných schůzí, ale tak, jak je ze zákona a ze zvyklostí zřejmé, touto žádostí by se nezabývaly,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu ČSSD.
Šídlo: Kdyby byli poslanci upřímní, dovolili by Nečasovi imunitu
Pokud by sněmovna expremiéra Petra Nečase skutečně vydala, byl by v pořadí již jednadvacátým poslancem v historii samostatného Česka, kterého jeho kolegové předali do rukou spravedlnosti. Od roku 1993 dolní komora jednala o osudu třiceti poslanců. V tomto volebním období rozhodovala sněmovna o vydání šestkrát, loni v létě přitom žádost žalobců zamířila i do čelných řad ústavních činitelů; poslanci tehdy vydali místopředsedkyni sněmovny a exministryni obrany Vlastu Parkanovou kvůli podezření z nezákonného jednání při nákupu armádních letounů CASA.
Sám Nečas se k vydávání poslanců a souvisejícímu zbavení imunity stavěl kladně ještě na počátku letošního června: „Nemám s tím žádný problém, nikdy by mě ani nenapadlo institut imunity využít.“
Podle komentátora Hospodářských novin Jindřicha Šídla ale zrovna v Nečasově případu poslanci váhají; nabídku postů třem rebelům z ODS, za které má být zřejmě stíhán, nepovažují za podplácení, ale politickou dohodu. „Kdyby byli poslanci upřímní, tak vám každý řekne, že tohle je případ, na který by se podle jejich názoru měla vztahovat imunita, protože právě na ochranu politických rozhodnutí byla poslanecká imunita vymyšlena,“ konstatoval Šídlo. „V téhle atmosféře si ale málokdo dovolí ruku proti vydání zvednout.“
O kom hlasovali poslanci v tomto volebním období?
- 25. března 2011 - Poslanci nevydali Stanislava Humla (VV) k trestnímu stíhání, ač o to v projevu ve sněmovně sám požádal.
- 30. srpna 2011 - Sněmovna vydala tehdejšího předsedu poslanců Věcí veřejných Víta Bártu a nezařazeného poslance Jaroslava Škárku (dříve VV) k trestnímu stíhání.
- 5. června 2012 - Sněmovna potvrdila trestní stíhání bývalého středočeského hejtmana a poslance zvoleného za ČSSD Davida Ratha.
- 12. června 2012 - Sněmovna vydala ke stíhání pro podezření z korupce poslance Otto Chaloupku (VV).
- 11. července 2012 - Poslanci vydali k trestnímu stíhání exministryni obrany Vlastu Parkanovou (TOP 09).
- 4. prosince 2012 - Sněmovna vydala ke stíhání poslance Romana Pekárka (zvolen za ODS, členství má pozastavené).
