Praha - Přesně 70 let uplynulo od vyvraždění takzvaného českého či terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. V noci z 8. na 9. března 1944 tam v plynových komorách zemřelo 3 792 židovských mužů, žen a dětí. Výročí největší hromadné vraždy československých občanů za druhé světové války si připomněli lidé na mnoha místech v Česku, Památník Terezín zachycuje osudy vězňů výstavou fotografií a oběti uctil v pražském Rudolfinu i Koncert pro 3 792 terezínských hvězd.
Koncert, který je součástí Mezinárodního festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran, nabídl skladby zavražděných židovských skladatelů z Terezína Pavla Haase, Hanse Krásy či Viktora Ullmanna v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod taktovkou Libora Peška. Na úvod zazněl Ullmannův Koncert pro klavír a orchestr, v němž vystoupil klavírista Martin Kasík. Následovala Symfonie pro velký orchestr Pavla Haase a Zdeňka Zouhara. Po přestávce jeviště patřilo dětem ve zkrácené verzi terezínské verze opery Brundibár Hanse Krásy a Adolfa Hoffmaistera, v níž se představil Dismanův dětský rozhlasový soubor. Program doplnila hudba Johna Williamse z filmu Schindlerův seznam v podání houslisty Pavla Šporcla a klavíristy Petra Jiřikovského. Večer zakončila československá a izraelská hymna, které podle svědectví zpívali terezínští vězni před smrtí jako projev vzdoru. Před dojatým hledištěm je zazpíval Pražský filharmonický sbor a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Koncertem provedla Tereza Kostková.
Pamětníci vzpomínají, že za zdmi tábora také mnohokrát zazněla opera Brundibár. Záběr spokojených a veselých dětí zpívajících tuto operu využili i nacisté v propagandistickém filmu. „Brundibára si zpíval celý Terezín. Protože tam, na konci, ten Brundibár je zlý flašinetář. To byl pro nás Hitler,“ říká pamětnice Marta Kottová.
Takzvaný rodinný tábor vznikl v Terezíně, nejčastěji se udává, že se měl stát dalším nástrojem propagandy nacistů po ostudné návštěvě delegace Červeného kříže v Terezíně. Někteří pamětníci však tuto teorii neuznávají. Do Osvětimi-Březinky bylo z Terezína v září 1943 deportováno 5 000 vězňů, další následovali v prosinci 1943 a květnu 1944. V březnu 1944 bylo 3 792 vězňů zavražděno v plynových komorách, zbylí vězňové rodinného tábora žili od této chvíle ve stálých obavách, že je čeká stejný osud. Počátkem července 1944 se tyto obavy potvrdily: na rozdíl od března 1944 však procházeli vězni selekcí a část z nich byla předtím poslána na práci do jiných táborů. Ze 17 500 vězňů rodinného tábora přežilo pouhých 1 294.
Tragickou událost si dnes připomněli i na jiných místech. Například v rámci happeningu Pamatuj! zpívaly vokální sbory po celé zemi, koncert se uskutečnil také ve Španělské synagoze v Praze. Osudy terezínských vězňů transportovaných za druhé světové války do koncentračního tábora Osvětim - Birkenau připomíná například výstava Rodinný tábor, která začala minulý týden v Muzeu ghetta v Terezíně.
Tryzna k výročí popravy 3 792 židovských mužů, žen a dětí je na neděli v Praze naplánována do Pinkasovy synagogy.
