Senátní výbor pro lidská práva jednomyslně doporučil schválit nominaci Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu jako ústavního soudce. Doporučení získala také advokátka Lucie Dolanská Bányaiová, kterou ve středu odpoledne podpořilo šest ze sedmi přítomných členů výboru. Senátní ústavně-právní výbor dopoledne podpořil pouze nominaci Kühna, Dolanské Bányaiové chyběl jeden hlas.
Senát jako celek má o nominacích rozhodnout tento čtvrtek po poledni. Nominaci obou adeptů má senátorům na plenární schůzi tradičně zdůvodnit prezident Petr Pavel, který do Senátu dorazí v půl dvanácté, uvedl Hrad na webu.
Zatímco senátní schválení Kühnova zařazení mezi ústavní soudce je s ohledem na doporučení výborů pravděpodobné, Dolanská Bányaiová je před plenárním hlasováním ve stejné pozici jako nynější předseda Ústavního soudu Josef Baxa nebo ústavní soudkyně Daniela Zemanová. Také jejich nominaci podpořil koncem května jen výbor pro lidská práva, zatímco ústavně-právní výbor nikoli.
Profesní rozmanitost je podle Kühna tím, co by mohl u Ústavního soudu využít. Ústavní soud by podle něj měl mít právo zrušit jako protiústavní i ústavní zákon, pokud by byl v rozporu se základními náležitostmi demokratického právního státu. Vztahovat by se to podle Kühna mohlo například i na zrušení Ústavního soudu, což by „narušilo tvrdé jádro ústavnosti“. Ústavu by soudce měnil jen výjimečně a odůvodněně.
Rozhodnutí prezidenta o amnestiích by Ústavní soud měl mít právo zrušit jen „velmi výjimečně“, pokud by například hlava státu udělila milost sama sobě, uvedl Kühn. Úpravu manželství by ústava obsahovat neměla, mohla by být ale rozšířena o „garanci“ platby v hotovosti, míní. Za důležitější považuje možnou úpravu kontrasignace prezidentských milostí nebo procesu jmenování členů bankovní rady ČNB. Ke stručnosti zdůvodnění svých soudcovských verdiktů Kühn uvedl, že to neznamená pohrdání, ale snahu učinit rozhodnutí „maximálně srozumitelné“.
Dolanská Bányaiová se zaměřuje na soutěžní právo
„Ústavní soud by neměl být názorovým monolitem,“ uvedla Dolanská Bányaiová, která je pro úpravu práv stejnopohlavních párů. Jako svou slabinu označila to, že se podílela jen na jednom podání k Ústavnímu soudu.
Na to poukázal také místopředseda senátního ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK). „Pouze jedinkrát za svůj život dala podání na Ústavní soud, to při těch množstvích podání, které Ústavní soud řeší, se mi prostě zdá na kandidáta velmi málo,“ uvedl. Bányaiová to ale zdůvodnila tím, že řada jejích kauz stále trvá.
„S ústavně právním rozměrem argumentace a ochranou lidských práv jsem se setkala a argumentovala jsem tímto způsobem a byla jsem díky tomu úspěšná u obecních soudů, takže jsme se do úrovně Ústavního osudu nedostali,“ uvedla rovněž.
Advokátka, jejímž otcem je předseda Židovské obce v Praze František Bányai, podle senátora Pavla Fischera (nezávislý) v motivačním dopise uvedla, že by chtěla na Ústavní soud přinést optiku národnostních menšin. Podle Dolanské Bányaiové nebylo jejím úmyslem dopouštět se nějaké „manipulace poukázáním na menšinovou přináležitost“, ale deklarovat schopnosti lépe se vcítit do sporů týkajících se menšin.
Advokátka objasňovala také svou podporu větší solidaritě v rámci EU při přijímání uprchlíků. Znamenalo to podle ní podporu potřeby jednoty EU v migrační politice, nikoli to, jak měnit vnitrostátní azylové právo. Podobně jako Kühn se Dolanská Bányaiová postavila proti ústavnímu zakotvení manželství či ochrany vody. „Je to věc podústavního předpisu,“ dodala.
