Praha – Nový občanský zákoník, který začne platit od příštího roku, přinese přísnější tresty za násilí, které se odehrává skrytě za zdmi domova. Podle posledních údajů zažilo týrání v rodině až 40 procent českých žen, část z nich to ale nikomu nepřizná. S násilím se setkávají také muži, zejména důchodci.
Jana žije se svými třemi dětmi v provizoriu – ale v bezpečí. Manžel ji týral roky. „Křičel úplně iracionální věci, že jsem v životě nic nedokázala, že jsem odporná,“ popisuje. Občasné útoky se začaly stupňovat a agresivita už nebyla jen slovní. Dovolená, od které Jana čekala udobření a omluvy, skončila kopanci a ranami do tváře. „To už jsem opravdu nemohla nechat být. Navíc u toho byly děti, ty se od té doby bály táty natolik, že se nechtěly vrátit domů.“ A tak se se třemi dětmi rovnou z dovolené ocitla v azylovém domě. „Měla jsem tři uplakané, traumatizované děti, které se budily ze spaní. A neměla jsem peníze, oblečení ani jejich rodné listy.“
Podobným případům domácího týrání od srpna pomáhá nový zákon. Oběť domácího násilí bude podle tohoto zákona označena jako zvlášť zranitelná. Na policii tak může využít speciální místnosti, které se dřív používaly primárně pro děti. Oběť tu vypovídá v intimním prostředí. Zákoník zavádí i poměrně striktní povinnost takového agresora uhradit poškozenému i tak zvanou nemajetkovou újmu.
Čtvrtina z těch, kteří kdy zažili domácí násilí, si to navždy nechá jen pro sebe
Domácí násilí není skoro nikdy jednorázová záležitost a může mít různé podoby. Nejvíc frekventované je opakované ponižování, které přiznává až pětina týraných žen. Druhou nejčastější formou domácího násilí je fyzické napadání. Sexuální nátlak zažilo 12 procent žen, 8 procent týraných dokonce znásilnění. Ohrožování zbraní, a to i opakované, čelila podle studie proFem čtyři procenta dotázaných. S přímým útokem za použití zbraně se pak setkala dvě procenta týraných.
Od roku 2007 mají policisté možnost vykázat násilníka na deset dní z bytu. Za tu dobu takové opatření použili ve více než sedmi tisících případech. Zatímco v začátku si policisté s domácím násilím nevěděli rady, dnes už existují proškolení odborníci. Sílu nahlásit policistům desetileté fyzické a psychické týrání od partnera našla loni i dvaatřicetiletá Kateřina z Ostravy. „Reakce policistů byla velmi kladná a prostě byli rádi, že jsem jim to řekla,“ uvedla. Stejné odhodlání jako Kateřina ukazuje stále více lidí. Zatímco v roce 2007 policisté vykázali 862 osob, o tři roky později jich bylo už přes tisícovku. V loňském roce se číslo vyšplhalo až na čtrnáct set.
Nejčastěji se policisté o domácím násilí dovědí od sousedů
Z 90 procent případů jsou obětí ženy. Ne všechny jsou ale ochotny týrání nahlásit, a tak stále platí, že nejčastěji se policisté o domácím násilí dovědí od sousedů. Týrání od svých blízkých ale stále častěji zažívají rovněž senioři, kterým ubližují vnoučata nebo vlastní děti. „Ne vždy to chtějí senioři řešit policejní cestou. Nebo i tím institutem vykázání, protože to berou jako své výchovné selhání,“ řekla Barbora Holušová, vedoucí pražského intervenčního centra. Roste taky počet týraných mužů. I oni se ale většinou za násilí od svých blízkých stydí.
Vůbec nejčastěji policie kvůli domácímu násilí zasahuje v Ústeckém kraji, následuje kraj Moravskoslezský, Jihomoravský a Praha.
Pondělí 25. listopadu je Mezinárodním dnem proti násilí na ženách. Česko se k němu pořádáním různých akcí připojuje už od roku 1995.
