Nemocniční poplatky nejsou to nejpodstatnější, tvrdí odborníci

Praha – Kompenzace za zrušené hospitalizační poplatky v posledních dnech hýbou koalicí. Podle zdravotnických expertů však nejsou pro provoz nemocnic vlastně tím nejdůležitějším: jejich finanční situaci totiž podstatně zhoršilo v minulých letech kupříkladu navýšení DPH o sedm procent. Koaliční rada se současné vyostřené situaci bude věnovat na svém dnešním jednání, na programu je návrh ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) na zvýšení odvodů za státní pojištěnce.

O slabé kondici, ve které se nachází české zdravotnictví, se mluví pravidelně. Předseda České lékařské komory Milan Kubek ve svém prohlášení dokonce jeho stav označil za katastrofální. Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík přitom není toho názoru, že by se situace horšila. „Myslím, že je zhruba setrvalá. Není horší nebo lepší, ona je stále stejná,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Ludvík si rovněž nemyslí, že by se na stavu českého zdravotnictví fatálně promítlo jen zrušení poplatků. „Ze zdravotnictví hlavně odtékají peníze zvýšením DPH. To byly dvě největší rány, které nastaly v letech 2012 a 2013. Třeba u zdravotnického materiálu se DPH ze dne na den zvedlo o sedm procent,“ dodal.

  • „Poplatky jsou jedna část problému, naším největším problémem bylo DPH a kontinuální navyšování platů i v době krize. Oba dva tyto faktory, když se sečetly, tak pro nemocnice byly skoro smrtící,“ uvedl Miloslav Ludvík.

Schwarz: Co stát vzal, měl by jinou cestou vrátit

V současnosti se hojně diskutuje o návrhu Andreje Babiše, podle kterého by si část peněz za zrušené poplatky hradily samy nemocnice. Právě to však vzbuzuje kontroverze i pnutí uvnitř koaličních stran. Zaznívají názory, že co stát nemocnicím ukončením poplatků vzal, by měl také jinou cestou plně kompenzovat. „Pokud se je vláda rozhodla zrušit, tak by se v plné výši měly saturovat ze státního rozpočtu,“ míní ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.

ČSSD navrhuje peníze uvolnit prostřednictvím zvýšení plateb za státní pojištěnce, které by měly kompenzovat výpadek příjmů po zrušení stokorunových poplatků. Babiš však takto situaci dlouhodobě řešit nechce. „Pan ministr na to kouká z hodně vysokého nadhledu a vůbec není schopen přesně poznat detaily. Takže za tím je spíše politika než detailní znalost,“ soudí ředitel Ludvík.

Ministr zdravotnictví navrhl zvýšit od července odvody státu do zdravotního pojištění za děti či důchodce ze 787 na 845 korun. Za pololetí by to podle něj mělo přinést do systému veřejného zdravotního pojištění 2,1 miliardy korun.

Andrej Babiš
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Babiš dokonce mluví o „černých dírách“ ve zdravotnictví. Ty je podle něho nutné nejprve najít a pak teprve uvažovat o navýšení peněz. Ředitel motolské nemocnice Ludvík s tím nicméně nesouhlasí. „Naopak si myslím, že zdravotnictví v poslední době dotovalo státní pokladnu právě přes DPH. Ty peníze šly do státní pokladny a pak se přerozdělovaly někam jinam, a ne do zdravotnictví,“ uvedl Ludvík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoVesecká je pro snížení věku trestní odpovědnosti. Chybí prevence, míní Decroix

„Jsem zastáncem snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod 15 let. Čísla hovoří o tom, že dochází k nárůstu násilné a mravnostní trestné činnosti. Dále sociální a mravní vývoj generace mladistvých výrazně pokročil,“ řekla k možnému snížení věkové hranice trestní odpovědnosti dětí na 13 let předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká. „Věková hranice by se rozhodně snižovat neměla. Data říkají opak. Kriminalita u nejzávažnějších trestných činů u dětí nestoupá. (…) Jde o populistický výkop. Chybí nám psychiatři, preventivní opatření a opatření pro práci s mládeží. Vláda místo toho osekala rozpočet na tato opatření,“ oponovala bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 32 mminutami

Na Velikonoce se oteplí, v neděli až na dvacet stupňů, v pondělí může pršet

Během prodlouženého velikonočního víkendu se v Česku postupně oteplí, v neděli až na víc než dvacet stupňů Celsia, místy se objeví přeháňky. V noci ještě může na některých místech slabě mrznout a na vrcholcích hor sněžit. Na Velikonoční pondělí s tradičním koledováním se mírně ochladí a častěji než v předchozích dnech bude pršet, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

Vláda projedná zastropování marží distributorů paliv či snížení spotřební daně

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projedná opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Jedním z nich by měla být regulace marží distributorů paliv, které jsou podle kabinetu v některých případech neadekvátní. Dalším bodem by mohlo být snížení spotřební daně u pohonných hmot, ministerstvo financí mělo v minulých dnech zpracovat několik variant úpravy daně.
05:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
před 12 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
před 13 hhodinami

VideoMinisterstvo pro místní rozvoj se chystá na centralizaci stavební správy

Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo proces k zavedení nové státní stavební správy a od středy zřídilo sekci a odbor věnované stavebnímu právu. Celkem 626 stavebních úřadů se má příští rok sjednotit pod jediný. Vedení obcí i profesní svazy mají k připravovaným změnám výhrady, upozorňují především na personální problémy – již dnes mají často nedostatek pracovníků. Pod centrální stavební úřad chce podle svazu přejít pouze třetina zaměstnanců. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) rozhodnutí ministerstva brání, podle ní má naopak novela s nedostatkem lidských zdrojů pomoci. Šéfka resortu dále uvedla, že aktualizované cenové odhady na vznik centralizovaného úřadu sdělí na setkání se zástupci samospráv 13. dubna.
před 13 hhodinami

Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s ústavním pořádkem

Ústavní soud rozhodl, že část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Problematickými body smlouvy jsou podle ÚS zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům, ve zbytku je dokument v pořádku. Vláda podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zváží ohledně smlouvy Česka s Vatikánem další postup. Návrh na posouzení takzvaného konkordátu podala skupina senátorů, pochybnost vyjádřil i prezident Petr Pavel. Naopak někdejší vláda Petra Fialy (ODS) smlouvu hájila, stejně jako Česká biskupská konference.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami
Načítání...