Plný provoz nedokáže v nemocnicích zajistit 92 procent chirurgií, 75 procent interen a 63 procent gynekologií a porodnic. Bezpečnost pacientů je ohrožena, varovali přední čeští profesoři tří zmíněných oborů. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je české zdravotnictví podfinancované, lékaři odcházejí do privátu nebo do ciziny.
Vláda by podle České lékařské komory měla urychleně přijmout krizový plán na záchranu zdravotnictví. „Nemůžeme si dovolit čekat, až začnou umírat pacienti,“ řekl Kubek v reakci na výsledky průzkumu, které dnes profesoři představili. V Interview ČT24 dodal, že problém představuje velké přetížení lékařů a zdravotních sester při přesčasech. „Nemocniční lékaři slouží všichni. Nedovedu si představit, že někdo řekne ‚já sloužit nebudu' a nechá je v tom, pokud nemá závažný důvod, například zdravotní,“ uvedl Milan Kubek.
V oboru chirurgie odpovědělo 60 nemocnic. „Na otázku, zda jsou schopni primáři zajistit provoz oddělení a současně dodržovat zákoník práce, který dovoluje 416 přesčasových hodin za rok, 92 procent řeklo, že toho schopni nejsou, a tedy porušují zákoník práce,“ prozradil člen výboru České chirurgické společnosti profesor Pavel Pafko.
V průměru měli chirurgové za rok 1000 přesčasových hodin, tedy 2,5 krát víc, než povoluje zákon. Kubek při té příležitosti vyzval ministerstvo práce a sociálních věcí, aby úřady práce, které pod tento úřad spadají, kontrovaly personální zajištění nemocnic. Připomněl snahu ČLK zjistit počty lékařů přímo od vedení nemocnic. Asociace českých a moravských nemocnic to odmítla s odkazem, že na to komora nemá právo.
Omezování péče či zavírání celých oddělení je problémem zejména menších nemocnic, právě tam citelně lékaři chybějí. Často jsou postiženy interny, které přitom představují páteřní obor lůžkové péče. Uzavírání menších interen by podle předsedy České internistické společnosti profesora Richarda Češky snad bylo přijatelné, pokud by jejich péči nahradily větší nemocnice navýšením počtu lůžek, což se neděje. „Zavírají se ne třeba celá oddělení, ale lůžka, a to i v Praze, kde je uzavřeno 170 lůžek, včetně těch na jednotkách intenzivní péče, což už je kritické,“ řekl.
Nejhorší situace je podle průzkumu v krajích Karlovarském a Libereckém, špatná ve Středočeském. Nedostatek lůžek je ale prakticky všude, je za tím nedostatek lékařů. „Jako příčinu omezení provozu uvedlo nedostatek lékařů 75 procent oslovených primářů,“ shrnul Češka.
Předseda České gynekologické a porodnické společnosti docent Jaroslav Feyreisl doplnil, že podle dotazníku chybí v jeho oboru minimálně 209 plných úvazků. „To má dopad na to, jak jsou postaveny služby, především noční. Víc než 60 procent odpovídajících uvedlo, že jsou extrémně pod tlakem, aby péči zajistili, nebo ji zajišťují tím, že nedodržují povinné přestávky po pohotovostní službě,“ uvedl.
Některé nemocnice omezují provoz, ale pro téměř všechna pracoviště už je kvůli nedostatku personálu problém dodržet kvalitu poskytované péče. „To si myslím, že je velmi nebezpečná věc, která má v sobě riziko možného omylu,“ řekl Feyreisl. V gynekologii na rozdíl od chirurgie a interny nejsou zásadním problémem odchody do ciziny, ale odchody do soukromých praxí, kde je menší riziko soudních sporů s nespokojenými pacientkami.
Opozice: Nervozitu v nemocnicích zvyšují platy i přetěžování
Nervozita v nemocnicích se výrazně zvyšuje, jednou z příčin jsou i platy, soudí bývalý ministr zdravotnictví a poslanec Leoš Heger (TOP 09) v reakci na varování České lékařské komory, že bez rychlého růstu platů zdravotníci v nemocnicích nezůstanou. „Nervozita v nemocnicích se výrazně zvyšuje. Něco má na svědomí současné ministerstvo a zrušení regulačních poplatků, které ubralo zhruba čtyři miliardy korun. Ty by se teď hodily na růst platů,“ řekl Heger. Podle něj jsou i objektivní příčiny napětí jako nákladnější technologie a problémy s dodržováním povolených přesčasů.
Podle člena sněmovního zdravotního výboru Bohuslava Svobody (ODS) může být zvyšování platů atraktivní, ale není tím hlavním. Podle poslankyně Soni Markové (KSČM) je situace vážná zejména v regionálních nemocnicích, kde musejí některá oddělení kvůli nedostatku personálu omezovat provoz.
Nemocnice aktuálně hledají za pomoci inzerátů kolem 1000 lékařů. Kdyby měly dodržovat zákoník práce a povolené přesčasy, musely by jich podle Kubka hledat až 3000. ČLK, odbory, nemocnice i ministerstvo se shodly na plánu zvýšit do tří let mzdy o 30 procent, vláda na to má zajistit peníze.
Pro splnění memoranda by nárůst měl být ještě o 15 až 20 procent. Heger si ale myslí, že i když vláda platy zvýší méně, odliv lékařů větší nebude. Ne každý má povahu na to jít pracovat do ciziny. V odchodech lékařů vidí i výhodu, zkušenosti získané v cizině využijí po návratu pro české pacienty.
Také Svoboda soudí, že odchodů lékařů do zahraničí zásadně nepřibude. „Problém je spíše v tom, že odcházejí atestovaní lékaři z nemocnic do privátu a v nemocnici zůstávají na malý úvazek nebo služby,“ řekl. Lepší výdělek většina hledá v privátu, kde je práce klidnější. V nemocnicích, zejména v chirurgických oborech, je velký stres. „Služby v nemocnici sice vždy budou, ale přetížení a stres lze omezit tím, že bude víc lékařů. Služeb pak nebudou mít tolik, nebo mohou být služby na smlouvu.“
