Nejvyšší soud by mohli posílit Radek Doležel a Petr Škvain, kteří nyní působí jako státní zástupci. Svoje vize ve středu představili soudcům z trestního kolegia a získali jejich podporu. Nastoupit by mohli příští rok, možná už od 1. ledna. Nejvíc členů Nejvyššího soudu se ale dál rekrutuje ze soudů nižších instancí.
Vybírat kandidáty i mimo soudy nižších instancí se rozhodl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal po zhruba patnácti letech. Domnívá se, že posily z jiných právních profesí by mohly soudu prospět.
„Chápu nejvyšší soudní instituce jako otevřené instituce, které mají připouštět i příchod jiných expertů, jiných odborníků než jenom těch vlastních soudců,“ řekl Šámal, v jehož kompetenci je navrhnout jmenování vybraného kandidáta soudcem.
Přestupy by mohly být častější oběma směry
Nejvyšší soud se při výběru nových soudců řídí interně schválenými pravidly. Zároveň ale upozorňuje na to, že v Česku chybí kariérní řád soudců a obecná pravidla pro jmenování. „Byl bych do budoucna rád, kdyby takové přestupy byly častější, a to i opačným směrem,“ řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Působí u Nejvyššího státního zastupitelství, kde vede odbor mimořádných opravných prostředků a často se účastní veřejných jednání Nejvyššího soudu. Je také členem Legislativní rady vlády a v minulosti pracoval také jako koncipient, právník antimonopolního úřadu a jako asistent soudce Nejvyššího soudu.
Je žalobcem Vrchního státního zastupitelství v Praze a odborným asistentem na plzeňské právnické fakultě, spolupracuje s dalšími akademickými pracovišti. V minulosti byl také advokátem.
Proces pro výběr kandidátů má podle interních pravidel několik kroků, začíná shromažďováním podkladů a vyjádření nadřízených, důležitým krokem je představení soudců na zasedání kolegia.
Oba státní zástupci u kolegia obstáli. „V rozpravě vystoupilo asi deset soudců, ve všech případech to byla vyjádření doporučující,“ popsal předseda trestního kolegia František Púry.
