Praha – Oficiální důvody pro odvolání ministra spravedlnosti z funkce považují komentátoři za zástupné, pravým důvodem je podle nich vývoj na Vrchním státním zastupitelství v Praze. Odchod Vlastimila Rampuly a plánované navržení Lenky Bradáčové na uvolněný post podle novinářů vadí kmotrům napojeným na některé členy ODS. Premiér Nečas vysvětlil Pospíšilovo odvolání z funkce manažerským a finančním nezvládnutím resortu.
„Je potřeba říct, že ty důvody jsou nevěrohodné. Volič by si možná zasloužil poněkud detailnější informace,“ řekl k Nečasově argumentaci komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. Neočekává ovšem, že by premiér své oficiální vysvětlení k Pospíšilovu odvolání v nejbližší době rozšířil: „Bude držet stanovisko, že ministr Pospíšil nezvládl přípravu rozpočtu na rok 2013, a všichni ostatní mu to nebudou věřit.“
Pro ODS to nemůže dopadnout dobře, míní Tabery
Podle šéfredaktora Respektu Erika Taberyho Nečas Pospíšilovým odvoláním udělal velkou chybu. „V krátké době už druhou. Poprvé pochybil, když do vlády jmenoval Martina Kubu, který ODS prohrál komunální volby v Českých Budějovicích. Je tak spojen s kmotrovským stylem vládnutí na jihu Čech, že lidem došla trpělivost,“ napsal Tabery na internetových stránkách Respektu.
Podle něj odchází poslední ministr, který mohl být označován za člověka, jenž se vzpíral kmotrovskému stylu vládnutí. „Tohle pro ODS nemůže dopadnout dobře. Nezbývá než doufat, že obroda práce státních zástupců pokročila tak daleko, že se rozvine i bez Pospíšila. A že příští ministr tomu aspoň nebude bránit. Pokud to bude Marek Benda (vždy ochotný sloužit straně), o kterém se spekuluje, tak nás chraň Bůh,“ napsal Tabery.
Nováček: Čtyři z pětice místopředsedů ODS mají škraloup
„Šlo to ráz na ráz. Ale to je v poslední době často používaná metoda ministerského předsedy,“ komentoval Nečasovo rozhodnutí Petr Nováček z Českého rozhlasu Radiožurnál. „Nepochybně bude něco na řečech o tom, že dva bývalí nejprominentnější lidé z vrchního státního zastupitelství měli kontakty k jisté části přátel ODS, které se říká kmotři. Pokud tomu tak je, těmto lidem nemohl vyhovovat vývoj na vrchním státním zastupitelství v posledních týdnech. Mohli se vážně obávat pokračování tohoto vývoje, protože nejspíš nejde jen o Prahu.“
Podle Nováčka se Pospíšil i Nečas dostali do tlaku i uvnitř ODS. Na volebním kongresu ODS v roce 2010 požádal Nečas jako předseda strany delegáty, aby mu za místopředsedy zvolili určenou pětici lidí – Miroslavu Němcovou, Jiřího Pospíšila, Pavla Drobila, Pavla Blažka a Alexandra Vondru. Jako jediná už zůstává bez škraloupu pouze Němcová. „Nepamatuji si podobnou situaci, kdy by si předseda politické strany během dvou let destruoval vedení své vlastní strany.“ Pospíšil v rozhovoru pro ČT24 řekl, že chce odejít s noblesou a částečně se stáhnout z politiky. Podle Nováčka by to mohlo znamenat i odchod z pozice místopředsedy strany.
Kamberský: Pospíšil nebyl tak vynikající ministr
Pochybnosti o Nečasových argumentech k Pospíšilovu odvolání má i komentátor Lidových novin Petr Kamberský: „Půjde o něco jiného, téměř jistě o pražské státní zastupitelství. Na druhou stranu se premiérovi nedivím, že tohle neřekne. V politice se málokdy říkají skutečné důvody. Říkají se zástupné. To je normální praxe.“
Podle Kamberského byl ministr Pospíšil lepší ministr než někteří jeho předchůdci. „Na druhou stranu zapomínáme na spoustu výborných ministrů spravedlnosti, které jsme měli, ale kteří se nestarali tak pečlivě o svůj mediální obraz a pracovali uvnitř. Myslím, že hodnocení ministra Pospíšila je složitější, než teď zaznívá. Když se na něj díváte pečlivě, jak stál tu na jedné straně, tu na druhé, tu někoho podržel, aby ho poté shodil, spoustu věcí neudělal, nevyřešil, nerozhodl. Já si myslím, že nebyl tak vynikající ministr, jak ho všichni popisují.“
„Bylo by naivní dívat se na odvolání jako na černobílý proces, kde jedni jsou viděni jako hodní a opačná strana jako zlí,“ komentoval dění redaktor Lidových novin Martin Zvěřina. „Aspoň pro mě nebyl pan Pospíšil věrohodným zástupcem svobodné justice. Už jenom pro své angažmá v kauze Čunek, kde nevystupoval příkladně.“
