Praha - V Česku sice existuje zákon na ochranu osobních údajů, v praxi ale řeší spíš okrajové problémy, naopak ty palčivé neupravuje. Dnes je tedy díky internetu ještě jednodušší než dřív získat o někom celou řadu citlivých informací. Posloužit k tomu může třeba obchodní rejstřík. Podle Úřadu na ochranu osobních údajů dochází ke zneužití těchto dat konkurencí nebo zločinci.
video: Na internetu je snadné dostat se k cizím osobním údajům
Během několika vteřin lze na internetu najít přesné údaje o rozsahu dědictví nebo majetku. Zjistit se dá i rodné číslo, adresa nebo podpisový vzor. Citlivé informace jsou volně dostupné v obchodním rejstříku, nebo za poplatek v katastru nemovitostí. Mnozí lidé přitom vůbec netuší, že zde jejich osobní údaje jsou. Martin Bunček popisuje svou zkušenost: „Upozornil mě na to kolega. Byl jsem dost překvapený, že tyto veškeré mé osobní údaje jsou volně k dispozici na internetu.“
Pan Bunček přitom ani nepodniká. Je ale předseda společenství vlastníků bytů a jeho údaje jsou tedy v rejstříku taky. Problém je v tom, že předpisy o obchodním rejstříku nebo katastru nemovitostí vznikly dřív než zákon na ochranu osobních údajů. Dostupnost údajů ve veřejných rejstřících kritizuje řada institucí včetně ombudsmana. Hospodářská komora upozorňuje na to, že zneužití těchto dat je možné v několika různých směrech, například v průmyslové špionáži, konkurencí nebo také zločinci.
Úřad na ochranu osobních údajů přitom na tuto problematiku upozorňuje opakovaně od dob svého vzniku. Politici ale i přesto o problému příliš nevědí. Ministr Jan Pospíšil tvrdí, že ministerstvo spravedlnosti nedostalo v této věci žádný oficiální podnět nebo stížnost.
Jiné země řešily podobný problém, většinou zavedly dvě úrovně zabezpečení. Základní informace jsou volně dostupné, k citlivějším údajům by se dostaly jenom osoby vymezené zákonem. Běžný občan tedy teď nemůže zabránit tomu, aby se jiní dostali k jeho údajům.
Ale třeba podnikatelé, kteří by měli podle zákona vkládat do obchodního rejstříku údaje o majetku, se brání jejich zneužití po svém. Podle statistik Hospodářské komory se více než tři čtvrtiny z nich vkládání povinných údajů vyhýbají. Rejstříkový soud jim sice může udělit pokutu, v praxi to ale nedělá.
