Místo Vlčka bude osobní údaje střežit Rippelová

Praha – Novou inspektorkou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) se stane bývalá senátorka Jiřina Rippelová (dříve ČSSD). Souhlas horní komory potřebný k vykonávání této funkce získala ve druhém kole tajných voleb, uspěla většinou jediného hlasu. Původně měl post komisaře pro ochranu soukromí zaujmout někdejší šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, jeho jmenování ale odmítl prezident Miloš Zeman.

Někdejší předsedkyně senátní ústavní komise Rippelová byla jedinou kandidátkou, nominovala ji senátorka Alena Dernerová (za ČSSD). Rippelová se po rozchodu s ČSSD loni neúspěšně pokoušela senátorský mandát obhájit za Zemanovce. V týmu sedmi inspektorů ÚOOÚ na příštích deset let nahradí Kamilu Bendovou, matematičku a vdovu po disidentovi a bývalém senátorovi ODS Václavu Bendovi.

Vlček pohořel

Senátorský klub sociální demokracie, která má v horní komoře většinu, dal původně přednost svému členovi a někdejšímu předsedovi sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD). Poté, co sociálním demokratům prezident Miloš Zeman naznačil, že ho v případě zvolení nehodlá jmenovat, Vlčkovu nominaci stáhli.

Vlčkova nominace byla kritizována již dříve kvůli jeho minulosti. Před posledními sněmovními volbami musel Vlček rezignovat na post šéfa dolní komory kvůli kauzám spojeným s dotacemi a půjčkami. Údajně lobboval za pětadvacetimilionovou dotaci sportovnímu sdružení, která ale nakonec skončila v luxusním hotelu. Podle ČSSD byl však ze všech obvinění soudně očištěn.

Spekulovalo se také o tom, že Vlčkovo stažení může souviset se skandálem kolem údajného uplácení trojice bývalých poslanců za ODS. Ti čelí obvinění, že se vzdali mandátů výměnou za slib členství v orgánech státních společností, čímž měli podle vyšetřovatelů získat neoprávněnou výhodu.

Úřad pro ochranu osobních údajů, který vznikl před 12 lety, má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Provádění kontroly mají na starosti právě inspektoři. Mohou také vést správní řízení o uložení sankce a řízení o přestupcích. Za porušení zákona může úřad udělit až desetimilionovou pokutu a nařídit zničení shromážděných údajů.

Zeman by úřad zrušil

Podle prezidenta Miloše Zemana by ale bylo na místě celý úřad zrušit; je prý zbytečný. Zeman to uvedl v souvislosti s možným zveřejněním platů všech pracovníků kanceláře prezidenta republiky. K tomu podle Zemana nedošlo proto, že by kancelář mohla být právě úřadem pokutována, tak jako bylo pokutováno vrchní státní zastupitelství v Praze za to, že šéfka pražských žalobců Lenka Bradáčová zveřejnila platy všech zaměstnanců.

„Na základě zkušeností paní Bradáčové, které ÚOOÚ udělil statisícovou pokutu, protože tyto údaje zveřejnila, jsme poněkud zaváhali,“ uvedl k možnému zveřejnění hradních mezd Zeman. „Kancléř mi zcela právem říká, že máme hospodařit a že když vyhodíme tyto peníze za pokutu, tak budeme hospodařit špatně.“

Zemanův podnět ovšem odmítá ředitel ÚOOÚ Igor Němec. „Ten návrh se mi zdá poměrně málo kompetentní,“ řekl ve vysílání ČT24 s tím, že úřady pro ochranu soukromí jsou zakotveny v evropském právu a fungují v řadě zemí Unie. „Zveřejnění platů všech úředníků je nepřípustný zásah do soukromí lidí a s veřejným zájmem to nemá nic společného,“ vysvětlil pokutu pro pražské žalobce s tím, že veřejnost opravdu nepotřebuje vědět, kolik bere který řidič. Pokud by Zeman podle Němce zveřejnil platy hradních špiček, bylo by ale vše v pořádku.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 11 mminutami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 46 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. Zatím vystupují řečníci s přednostním právem. O samotném programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 10 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 18 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.