Praha – Novou inspektorkou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) se stane bývalá senátorka Jiřina Rippelová (dříve ČSSD). Souhlas horní komory potřebný k vykonávání této funkce získala ve druhém kole tajných voleb, uspěla většinou jediného hlasu. Původně měl post komisaře pro ochranu soukromí zaujmout někdejší šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, jeho jmenování ale odmítl prezident Miloš Zeman.
Místo Vlčka bude osobní údaje střežit Rippelová
Někdejší předsedkyně senátní ústavní komise Rippelová byla jedinou kandidátkou, nominovala ji senátorka Alena Dernerová (za ČSSD). Rippelová se po rozchodu s ČSSD loni neúspěšně pokoušela senátorský mandát obhájit za Zemanovce. V týmu sedmi inspektorů ÚOOÚ na příštích deset let nahradí Kamilu Bendovou, matematičku a vdovu po disidentovi a bývalém senátorovi ODS Václavu Bendovi.
Vlček pohořel
Senátorský klub sociální demokracie, která má v horní komoře většinu, dal původně přednost svému členovi a někdejšímu předsedovi sněmovny Miloslavu Vlčkovi (ČSSD). Poté, co sociálním demokratům prezident Miloš Zeman naznačil, že ho v případě zvolení nehodlá jmenovat, Vlčkovu nominaci stáhli.
Vlčkova nominace byla kritizována již dříve kvůli jeho minulosti. Před posledními sněmovními volbami musel Vlček rezignovat na post šéfa dolní komory kvůli kauzám spojeným s dotacemi a půjčkami. Údajně lobboval za pětadvacetimilionovou dotaci sportovnímu sdružení, která ale nakonec skončila v luxusním hotelu. Podle ČSSD byl však ze všech obvinění soudně očištěn.
Spekulovalo se také o tom, že Vlčkovo stažení může souviset se skandálem kolem údajného uplácení trojice bývalých poslanců za ODS. Ti čelí obvinění, že se vzdali mandátů výměnou za slib členství v orgánech státních společností, čímž měli podle vyšetřovatelů získat neoprávněnou výhodu.
Úřad pro ochranu osobních údajů, který vznikl před 12 lety, má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Provádění kontroly mají na starosti právě inspektoři. Mohou také vést správní řízení o uložení sankce a řízení o přestupcích. Za porušení zákona může úřad udělit až desetimilionovou pokutu a nařídit zničení shromážděných údajů.
Zeman by úřad zrušil
Podle prezidenta Miloše Zemana by ale bylo na místě celý úřad zrušit; je prý zbytečný. Zeman to uvedl v souvislosti s možným zveřejněním platů všech pracovníků kanceláře prezidenta republiky. K tomu podle Zemana nedošlo proto, že by kancelář mohla být právě úřadem pokutována, tak jako bylo pokutováno vrchní státní zastupitelství v Praze za to, že šéfka pražských žalobců Lenka Bradáčová zveřejnila platy všech zaměstnanců.
„Na základě zkušeností paní Bradáčové, které ÚOOÚ udělil statisícovou pokutu, protože tyto údaje zveřejnila, jsme poněkud zaváhali,“ uvedl k možnému zveřejnění hradních mezd Zeman. „Kancléř mi zcela právem říká, že máme hospodařit a že když vyhodíme tyto peníze za pokutu, tak budeme hospodařit špatně.“
Zemanův podnět ovšem odmítá ředitel ÚOOÚ Igor Němec. „Ten návrh se mi zdá poměrně málo kompetentní,“ řekl ve vysílání ČT24 s tím, že úřady pro ochranu soukromí jsou zakotveny v evropském právu a fungují v řadě zemí Unie. „Zveřejnění platů všech úředníků je nepřípustný zásah do soukromí lidí a s veřejným zájmem to nemá nic společného,“ vysvětlil pokutu pro pražské žalobce s tím, že veřejnost opravdu nepotřebuje vědět, kolik bere který řidič. Pokud by Zeman podle Němce zveřejnil platy hradních špiček, bylo by ale vše v pořádku.
Rozhovor s Igorem Němcem (zdroj: ČT24)