Manuál voliče: Kdy volit, kde volit a co s sebou

Volební místnosti se letos otevřou v pátek 20. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 21. října od 8 do 14 hodin. K volbám je nutné přijít s platným občanským průkazem nebo pasem, do obálky je možné vložit jen jeden hlasovací lístek. Na něm je možné zakroužkovat maximálně čtyři kandidáty vybraného politického uskupení. Hlasující letos mohou vybírat z 31 stran a hnutí a více než 7,5 tisíce kandidátů.

Co si vzít s sebou k volbám

Aby volič mohl vhodit hlasovací lístek do volební urny, a podpořit tak vybranou politickou stranu, musí se nejdříve prokázat platným dokladem totožnosti. Je proto nezbytné, aby si s sebou do volební místnosti přinesl svůj občanský průkaz nebo cestovní, diplomatický či služební pas České republiky.

Pokud chce člověk volit mimo okrsek, kde má trvalý pobyt, nesmí zapomenout také voličský průkaz, který předloží společně s dokladem totožnosti. To platí také pro ty, kteří plánují volit v zahraničí.

  • Osobně – není potřeba písemná žádost; žádat lze do 18. října.
  • V listinné podobě – písemná žádost musí být doručena nejpozději do 13. října, je třeba také úředně ověřený podpis žadatele.
  • V elektronické podobě – prostřednictvím datové schránky, žádost musí být taktéž doručena nejpozději do 13. října.

Dále by volič doma neměl zapomenout hlasovací lístky. Za jejich distribuci je zodpovědný starosta obce, který je musí rozeslat nejpozději tři dny před začátkem voleb. Doručené lístky si následně volič bere k hlasování.

Pokud by někdo zjistil, že nemá k dispozici všechny hlasovací lístky, nebo že došlo k jejich ztrátě či poškození, může požádat o novou kompletní sadu přímo ve volební místnosti.

Může se stát, že v obálce nebudou lístky se všemi volebními čísly, ale nabídka bude přesto kompletní. Pokud některá politická strana, politické hnutí nebo koalice nepodala kandidátní listinu ve všech volebních krajích, zůstane v daném volebním kraji toto číslo neobsazeno. Vzhledem k tomu nemusí hlasovací lístky, které volič obdržel, tvořit úplnou nepřerušenou číselnou řadu.

Volební místnost

O místě, kde se budou volby konat, informuje občany starosta s nejméně patnáctidenním předstihem. Pokud je v obci více volebních okrsků, uvede starosta, které části obce kam náleží. V oznámení budou navíc vypsány adresy volebních místností a pověřený úřad zveřejní na internetových stránkách také telefonní spojení do každé volební místnosti svého obvodu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve volebních místnostech budou na viditelném místě umístěny vzory hlasovacích lístků. Pokud by byl některý z kandidátů odvolán, nebo se vzdal kandidatury, bude zde tato informace rovněž k dispozici.

Hlasovací lístky

Pro každou politickou stranu, hnutí či koalici se tiskne hlasovací lístek samostatně. Na každém z nich jsou uvedeni lidé kandidující za dané politické seskupení. Volič může u preferované strany zakroužkovat pořadové číslo čtyř kandidátů, kterým chce dát ve volbách přednost. Jiné písemné úpravy nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ve prospěch politického uskupení se počítají i lístky, na kterých byla jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. Stejně tak pokud volič udělí přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se lístek ve prospěch politické strany či hnutí, k zakroužkovaným kandidátům se ale nepřihlédne.

  • ... není natisknut na předepsaném tiskopise.
  • ... je přetržený.
  • ... není vložen do úřední obálky.
  • ... pokud je do obálky vloženo více hlasovacích lístků.
  • Pokud jsou z lístku patrné potřebné údaje, nemá na jeho platnost vliv ani menší poškození nebo přeložení.

Průvodce hlasováním

Po vstupu do volební místnosti musí volič předložit volební komisi platný doklad totožnosti. Ten, kdo nehlasuje u své domovské okrskové volební komise, odevzdává komisi také voličský průkaz. Ta jej přiloží k výpisu ze zvláštního či stálého seznamu voličů. Následně obdrží volič od okrskové volební komise prázdnou úřední obálku opatřenou úředním razítkem. Lidé, kteří nehlasují v domovském okrsku, obdrží zároveň hlasovací lístky pro volební kraj, ve kterém se k volbám dostavili.

Pak volič musí vstoupit do místa určeného k úpravě hlasovacího lístku (za plentu). Tam vybere jeden lístek, na kterém může zakroužkovat vybrané kandidáty. Lístek následně vloží do úřední obálky. Pokud by do místa vyhrazeného pro úpravu hlasovacích lístků volič nešel, nebude mu umožněno hlasovat. Po opuštění odděleného prostoru volič vhodí obálku se svým hlasem do schránky před okrskovou volební komisí.

Volební urna
Zdroj: ČT24

Každý musí hlasovat osobně, žádné zastoupení není přípustné. Pokud by člověk nemohl kvůli tělesné vadě lístek sám upravit a vhodit do schránky, může mu s tím pomoci jiný volič, nesmí to však být zároveň člen volební komise.

Volič může ze závažných, zejména zdravotních důvodů požádat obecní úřad nebo okrskovou volební komisi o možnost hlasování mimo volební místnost. Ta v tom případě pošle – třeba k nemocným nebo starším lidem – dva své členy s přenosnou volební urnou, úředními obálkami a náhradními hlasovacími lístky. 

  • občan České republiky
  • člověk, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let
  • ve druhém kole i člověk, který alespoň druhý den druhého kola volby, tj. 27. ledna 2018, dosáhl věku 18 let

Hlasování ze zahraničí

Jestliže se volič bude v době voleb zdržovat v zahraničí, má možnost hlasovat na tamním zastupitelském úřadě. V tomto případě může postupovat dvěma způsoby – v závislosti na charakteru pobytu.

Při dlouhodobém pobytu je podmínkou podat žádost o zapsání do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským nebo konzulárním úřadem České republiky. Tyto žádosti musí být doručeny nebo předány příslušnému úřadu nejpozději 40 dnů před začátkem voleb. Letos tento den připadl na neděli 10. září.

Volič, který má místo bydliště mimo území ČR, musí svou písemnou žádost doložit doklady potvrzující jeho totožnost, státní občanství ČR a bydliště v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být do zvláštního seznamu napsán. 

V případě krátkodobého pobytu v zahraničí může člověk volit na voličský průkaz, který mu vydá obecní úřad v místě jeho trvalého bydliště. Tam je obvykle zapsán na stálém seznamu voličů.

Všechny hlasy těch, kteří budou volit na zastupitelských úřadech v zahraničí, poputují letos volebním kandidátům ze Středočeského kraje. Ten vybrala volební komise losem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 2 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 2 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 9 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 10 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 17 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.