Malé strany se shodují: Předčasné volby budou za rok, maximálně za dva

Praha – Jaký názor mají na konečný volební výsledek malé strany, které se do sněmovny neprodraly? Především je spojuje jedno – myšlenka předčasných voleb, které by se podle nich mohly konat do roka, maximálně dvou let. V pořadu ČT24 Politické spektrum o tom diskutovali bývalý předseda Strany soukromníků Rostislav Senjuk, místopředseda Strany svobodných občanů Radim Smetka a předseda Suverenity – Strany zdravého rozumu Petr Hannig.

Malé strany si myslí, že nové volební období nebude trvat standardní čtyři roky. Česko prý nezadržitelně opět míří do předčasných voleb. Současná krize v ČSSD tomu již napovídá. A podobně by mohlo skončit i ANO. „Strana ANO dosáhla mnohem většího volebního výsledku, než předpokládala. Ne všichni kandidáti mohou být loajální vůči vůdci. Strana nemá zcela jasný program, můžou se lišit i názorově (…) Situace bude velmi rozdrobená a čekám, že to bude vést k předčasným volbám,“ konstatoval Smetka. Senjuk má ještě odvážnější teorii. „Můj pohled je, že předčasné volby byly plánovány již vyhlášením předčasných voleb,“ podotkl.

Nízká volební účast? Byly podzimní prázdniny a lidé šli raději na houby

Příčinu nízké volební účasti je podle Smetky třeba hledat v chaosu na politické scéně. „Předpokládám, že to bylo určité zmatení ze situace. Řada stran je zklamala, zároveň neviděli potenciál ve stranách nových,“ dodal. Petr Hannig zná mnohem prozaičtější vysvětlení. „Z hlediska zdravého rozumu bylo volno a byly školní prázdniny. Proč to tedy pořád navlékat na politiku. Ti lidé byli praktičtí, jeli na houby,“ domnívá se.

Hannig nebyl z počtu hlasů, které získalo hnutí ANO, překvapen. Dokonce si prý myslel, že Babiš volby vyhraje. Do koalice by za současné situace vstoupil s hnutím ANO a Tomiem Okamurou. „Oni mají vlastně náš program,“ uvedl. Svobodní by naopak do vlády vůbec nešli. „Mladá strana, která je první volební období ve sněmovně, by neměla vládnout,“ domnívá se Smetka.

Volební výsledek, který obdrželi Svobodní, zhruba odpovídal očekávání strany. „Z našeho pohledu dopadly volby dobře, alespoň pro nás,“ uvedl Smetka. Domnívá se zároveň, že strana získala výbornou startovací pozici pro příští volby. Jejím dalším úkolem tak bude především rozšiřovat povědomí o činnosti strany. Smetka totiž přiznává, že mnoho lidí stále o existenci strany nemá potuchy.

Strana svobodných občanů
Zdroj: ČT24

Malé strany jsou neznámé, média jim proto nevěnují prostor

I přesto ho přízeň voličů příjemně překvapila. „Do předvolební kampaně jsme počítali, že vložíme jeden a půl milionu. Byli jsme neskutečně překvapeni zájmem podporovatelů, kteří nám během kampaně naposílali další milion korun,“ konstatoval Smetka. Na kampaň pak strana naprostou většinu prostředků využila. Podobnou částku na kampaň vložila i Suverenita. „Prostředky nepřinesly žádný výsledek,“ podotkl Hannig.

Petr Hannig
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

I přes tristní výsledek volebního klání má ale podle předsedy Suverenity – Strany zdravého rozumu Petra Hanniga smysl v existenci strany pokračovat. Negativní obraz vytvořila média tím, že stranu spojovala s osobností Jany Bobošíkové. Petr Hannig zdůrazňuje, že neúspěch nesouvisí s nedostatečnou aktivitou strany v mezivolebním období, jako spíš v omezeném prostoru ve stěžejních diskuzních debatách.

To bývalý předseda Strany soukromníků Rostislav Senjuk si z neúspěšných voleb vzal osobní ponaučení a složil svou funkci. „Pro mě je to dost velké zklamání. Došlo k tomu, že stavovská myšlenka jako taková se neuchytila. Většina soukromníků od této chvíle do budoucna bude muset bojovat sama za sebe,“ uvedl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...