Policejní prezidium připravuje jednotnou náborovou akci. Letos chce policie do svých řad přijmout až 1000 policistů. Do roku 2020 by to pak měly být další tři tisícovky. Dosavadní výsledky z náborů ale ukazují, že najít vhodné adepty je velký problém. Přísná kritéria splní sotva polovina uchazečů. Vyřadí je především fyzické, ale i psychologické testy. O zmírnění náročnosti přesto prezidium neuvažuje.
Fyzické testy jsou vstupní branou k policii. Uchazeč absolvuje čtyři disciplíny – kliky, běh na 1000 metrů, člunkový běh a stoje-lehy. Pro splnění kriterií musí v každém testu získat minimálně 4 body a v celkovém součtu minimálně 36 bodů. Jaké jsou podmínky pro jednotlivé testy si můžete přečíst na webu policie.
Pokud chce uchazeč testy projít, měl by se na ně podle policejních instruktorů připravit. Chodit například pravidelně běhat a jednotlivé cviky trénovat. „Kdo na sobě zapracuje, ve dvou minutách dokáže udělat čtyřicet sedů-lehů, ale setkáváme se s lidmi, kteří nedokáží udělat ani dvacet,“ poznamenal instruktor Martin Elsner.
Praxe totiž ukazuje, že polovina uchazečů fyzickou část nezvládne. Ještě o něco horší výsledky jsou u psychologické části, která zahrnuje pětihodinové soustředění, vyplňování nejrůznějších testů a rozhovor s psychologem. Nejčastěji mají uchazeči problémy s IQ testy, pozorností, agresivitou a nevyzrálostí.
Policisté chybí po celé republice
V Libereckém kraji tak například zatím nastoupilo k policii jen pět lidí. Je jich tady ale potřeba až šedesát. Liberecký kraj navíc není jediný, kde se příliš nedaří nabírat nové lidi. Podobná čísla jsou po celé republice.
Policie ale podmínky pro přijetí měnit nehodlá. „Určitě nepřipravujeme snížení těchto nároků. Musíme si uvědomit, že práce u policie je velmi náročná a my potřebujeme, aby tito lidé byli opravdu psychicky odolní,“ řekl České televizi policejní prezident Tomáš Tuhý. Policejní prezidium ale zároveň ročně řeší desítky odvolání a původně zamítavé výsledky často mění.
Do budoucna chce policie náborové kampaně sjednotit. Zaměří se i na absolventy středních a vysokých škol. „Měli by se přihlásit lidé, kteří mají skutečně vizi zůstat u sboru dlouhodobě. S tím samozřejmě souvisí i benefity,“ uvedl Tuhý. Jde například o studium, možnost získat u policie prestižní místo a navíc vyjíždět do zahraničních misí.
Pro vstup do armády stačí výuční list
Podobné problémy jako policie řeší i vojáci, hasiči nebo strážníci. Aby byli přijati, musí splnit nejednu podmínku – rozhoduje věk, vzdělání, tělesná zdatnost či psychická odolnost. Zatímco profesionálním hasičem, případně vojákem se může stát člověk už v 18 letech, strážníkem až o tři roky později. Pro vstup do armády pak stačí jen výuční list.
Fyzické testy jsou u všech profesí až na pár výjimek stejné. Vojáci například nemusí běhat a hasiči naopak musí jako jediní uplavat 200 metrů. Nejvíc uchazečů propadá právě při náboru na profesionální hasiče. Uspějí v průměru dva lidi z deseti.
Nejnáročnější povolání mají řídící letového provozu
Podle Výzkumného ústavu bezpečnosti práce platí v praxi přímá úměra, čím náročnější stresové povolání, tím vyšší požadavky na adepty. Platí to i pro jiné profese. Pod vysokým tlakem je i zdravotnický personál nebo učitelé speciálních škol.
Nejnáročnější povolání vůbec pak mají řídící letového provozu. V Česku denně bezpečně provedou vzdušným prostorem v průměru přes dva tisíce letadel. Na jejich rozhodnutí závisí životy stovek lidí. Po dvou hodinách proto mají povinné přestávky, které trvají minimálně hodinu. Náročným výběrem na tento post také projde jen hrstka uchazečů. Každý rok z asi 900 uchazečů uspěje jen kolem dvaceti. Náročné jsou i podmínky kladené na piloty.
