Praha – Pokud by sociální demokracie v září necouvla od dohody parlamentních politických stran, že se Poslanecká sněmovna sama rozpustí, dnes by v Česku již bylo po předčasných parlamentních volbách. Vyplynulo to ze slov předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce. Ústavní soud sice 10. září zrušil zákon o zkrácení volebního období, nicméně poté, co byla schválena ústavní novela o rozpuštění sněmovny, další stížnosti by pravděpodobně soud nevyhověl.
Vzhledem k tomu, že hlavní metodou práce Ústavního soudu je princip proporcionality – přiměřenosti, bylo podle Rychetského jasné, že ústavní soudci nemohli dopustit, aby ústava byla tak flagrantně obejita. V případě, že se zákonodárci shodli na změně ústavy, tudíž toto nové pravidlo bylo včleněno do základního zákona země, nebyl důvod proces, který by po rozpuštění sněmovny nastal, zastavit.
Rychetský v OVM
„Já nemohu tady fabulovat, jak by rozhodl Ústavní soud, ale jsem tam šest let s těmi kolegy, šest let diskutujeme základní ústavní otázky a jsem přesvědčen, že už bychom měli volby za sebou.“
Ústavní soudci dle Rychetského nerozhodovali o sporu mezi poslancem Melčákem a požadavkem veřejnosti na předčasné volby, ale rozhodovali o tom, zda předčasné volby budou legitimní, s ústavou v souladu, anebo nikoli. „To byly ty dvě hodnoty, které stály proti sobě,“ tvrdí Rychetský.
Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka si Rychetský svými dnešními výroky snaží vytvořit politické alibi, neboť „Ústavní soud svým rozhodnutím zrušit ústavní zákon umožňující předčasné volby způsobil politickou a právní nejistotu v zemi, jejíž důsledky pociťujeme dodnes“. Paroubek to uvedl ve svém dnešním prohlášení.
Volby, které se nekonaly, byly vyhlášeny na začátek října. Politici po změně ústavy předpokládali, že budou o zhruba měsíc později. Nejčastěji byl zmiňován termín 6. a 7. listopadu. Sněmovna se ale nakonec odmítla rozpustit. Názor změnili sociální demokraté, kteří se obávali právě toho, že i druhá ústavní stížnost by mohla uspět.
