Ostrava – První ze série prezidentských debat se točila kolem novoroční amnestie prezidenta Václava Klause. „Nebyl to zrovna nejlepší dárek občanům této země k 20. výročí České republiky,“ konstatoval Jan Fischer. Klausův krok se nelíbí ani Zuzaně Roithové a Janě Bobošíkové. Kandidáti se shodli, i když mluvili o práci současné rady České národní banky. Rozcházeli se naopak v představě budoucnosti Česka v Evropské unii.
1. TÉMA: AMNESTIE a JUSTICE
Amnestie patří vedle udělování milostí nebo zastavení trestního stíhání mezi pravomoci prezidenta dané ústavou. Podle Roithové má ale smysl jen v době, kdy se mění režimy: „Chápu tedy amnestii v době, kdy nastupoval Václav Havel.“ To, že nyní třetina vězňů opustí celu, ale nepovažuje za rozumné. Fischer se stejně jako Bobošíková domnívá, že hájit amnestii mimo jiné přeplněností věznic je absurdní. „Stát se má postarat o to, aby kapacita byla taková, aby se do ní vězni vešli, a neřešit problém svého selhávání amnestií.“
Jana Bobošíková: „Od počátku své kandidatury říkám, že sice respektuji právo prezidenta udělit amnestii, ale k ničemu takovému se nechystám. Je to jedna z pravomocí, které bych nechtěla využívat.“
Zuzana Roithová: „Vážný problém, který se tu stal, je abolice (zastavení trestního stíhání před vynesením rozsudku). S tím já zásadně nesouhlasím. Tito lidé by nepřeplňovali věznice. To je několik desítek lidí, o kterých se budeme ještě dozvídat a kteří nazdvihují národ ze židle.“
Jan Fischer: „Amnestii považuji za něco, co je kolektivní milostí. Milost ale nemůže být kolektivní, už proto mám k tomuto institutu zásadní výhradu, já bych ho nepoužíval.“
U prezidentských milostí nechtěli kandidáti spekulovat, kolik by jich udělili. Shodli se ale na tom, že hlavní je jejich zdůvodnění směrem k veřejnosti. Fischer i Roithová by je udělovali jen z humanitárních důvodů. „Prezident republiky není Bůh a není nadán tím, aby napravoval takzvané omyly justice,“ podotkl Fischer. Bobošíková by udělení milosti využila i v případě, že by šlo o „naprosto neuvěřitelný“ rozsudek, který poškodil občana nebo rodinu.
Diváky zajímalo i to, zda by prezidentští kandidáti měnili dosavadní systém jmenování soudců. Podle Fischera není potřeba nic měnit, ale začít systém jinak používat, při výběru soudců například více konzultovat s odborníky. Jana Bobošíková by na jmenování soudců stanovila horní i dolní věkovou hranici: „Nemyslím si, že by o osudech druhých lidí měli rozhodovat lidé mladší třiceti let. Člověk v určitém zralém věku, tak, jak je tomu třeba u přezkušování na řidičský průkaz, by zase měl předstoupit například před soudcovskou samosprávu a tam prokázat své schopnosti.“
2. TÉMA: ČNB A EKONOMIKA
Podle ústavy má prezident jediný oficiální vliv na fungování ekonomiky země, a to když jmenuje členy bankovní rady. Fischer považuje za zásadní, aby každý její člen garantoval nezávislost České národní banky. Jmenování nových členů by pak konzultoval s odborníky, nebránil by se ale ani politikům: „Mít elementární konsenzus mezi bankou a ministerstvem financí je pro makroekonomický pohyb země velmi prospěšné.“ Bobošíková je spokojená s tím, jakou politiku nyní bankovní rada dělá, proto by pokračovala ve volbě lidí stejného ekonomického zaměření. Roithová by naopak uvítala radu, která by fungovala nezávisle na přání politiků. Vytkla jí proto, že se vyjadřuje k případným změnám svých kompetencí, protože to už považuje za zasahování do politické sféry.
Jan Fischer: „Složení bankovní rady může být pestřejší. Nemusí to být lidé jedné ekonomické doktríny. Teď tomu tak není… S činností současné rady ale nemám problém.“
Jana Bobošíková: „V současném složení bankovní rady bych chtěla pokračovat, protože naprosto souhlasím s tím, jak současná bankovní rada varuje před nebezpečím zavedení eura, jak dělá vše pro to, aby se Česká republika nestala součástí celoevropského bankovního dohledu.“
Zuzana Roithová: „To, co se dnes děje, lehce zavání vlastní politikou, která trochu překračuje pravomoci. Nominace členů bankovní rady by proto měla být zcela nezávislá bez jakýchkoliv konzultací s politiky, ale naopak s ekonomickými experty… Tato bankovní rada ale dobře řídí českou měnovou politiku.“
Ekonomiku země by se Roithová vedle svých pravomocí snažila ovlivnit diskutováním s politiky a organizováním veřejných debat. Doufá, že veto by proto používat nemusela: „Jsem přesvědčená, že bych dokázala tu věc změnit dřív, než mi přijde na stůl v podobě, která by mi dělala problém.“ Českým investorům by například pomáhala se získáváním zakázek v zahraničí. Podle Fischera je chyba redukovat roli prezidenta v ekonomice jen na jmenování bankovní rady. Domnívá se, že prezident by měl vyjadřovat své ekonomické názory a měl by hlavně umět hledat konsenzus: „Pokoušel bych se o to s přizváním odborníků, lidí z byznysu a občanské společnosti, která je dnes jen tolerována a neumíme využít její potenciál.“
Bobošíková považuje ekonomickou diplomacii za samozřejmost. Chodila by proto na jednání vlády i parlamentu. „Mým programem je ale jasně malý, ale silný stát. Tlačila bych proto na zrušení krajů, snížení daní a velmi tvrdý boj proti korupci. To by sem přilákalo kapitál a nastartovalo tvorbu pracovních míst.“ Rozpočtový balíček, který prezident před koncem roku podepsal, by podle svých slov vetovala. Zvyšování daní odmítli i Roithová a Fischer. Také on by balíček vetoval, vyšší daně podle něj jen podvazují spotřebu.
3. TÉMA: ZAHRANIČNÍ POLITIKA
Prezident nyní navštěvuje polovinu evropských summitů, na druhou polovinu jezdí premiér. Roithová se domnívá, že nejde o zahraniční, ale o vnitřní politiku země, která by měla být v kompetenci vlády. Nevyloučila situace, v nichž by považovala svou účast za důležitou. Všemu by ale předcházela dohoda s premiérem. Fischer už jako premiér prosazoval princip, že na summity jezdí předseda vlády. Stejně jako Roithová by svou případnou účast konzultoval také s premiérem. Problém vidí spíš v tom, že naše země neumí v zahraničí vystupovat pod jedním hlasem. Bobošíková respektuje fakt, že za zahraniční politiku zodpovídá vláda. „Pokud ale budu prezidentkou, tak nepřipustím v rámci svých kompetencí přenos dalších pravomocí do Bruselu.“ Na některé summity by proto chtěla jezdit s premiérem, aby ho „mohla držet za ruku“.
Zuzana Roithová: „Řada států vnímá, že je velmi důležité, aby postupovaly lépe společně než zvlášť. Česká republika se vymezuje, je svým způsobem extrémní. Pro nás je mnohem lepší být aktivním účastníkem… Evropa by měla být otevřená, tempo rozšiřování by ale mělo odpovídat schopnosti absorbovat problémy, které nové země nesou.“
Jan Fischer: „Evropský projekt přes všechny své problémy, byrokracii a tak dále má smysl a má smysl ho kultivovat… Evropa si zaslouží, aby nezavírala dveře ani pro ostatní státy.“
Jana Bobošíková: „V rámci zemí, které nejsou tak eurooptimistické a kde klesá to nadšení pro spoustu bruselských směrnic a pro placení dluhů, které nezpůsobily, tak bych se snažila získat spřízněné duše k tomu, aby se v Evropě začalo více hovořit o rozvolňování.“
Další prezidentská debata proběhne v pondělí 7. ledna v Brně. Zúčastní se jí Táňa Fischerová, Přemysl Sobotka a Miloš Zeman. Do předvolebního vysílání se mohou zapojit i diváci - své dotazy do studia mohou posílat prostřednictvím youtube.com/ct24zive.
