Praha – Věci veřejné (VV) podle šéfa poslaneckého klubu Víta Bárty v žádném případě nezpochybňují dohodu o vyrovnání státu s církvemi. Od ministra financí Miroslava Kalouska ale chtějí slyšet, kde na to stát vezme potřebné miliardy. Na středečním jednání vlády proto strana zákon nepodpořila, kabinet jeho projednání přerušil do další schůze v lednu. Kalousek označil postoj VV za těžko pochopitelný. Vyrovnání s církvemi podle něj patří mezi vládní priority, na které peníze v rozpočtu prostě budou, i kdyby to mělo být na úkor jiných priorit. Naznačil, že pokud véčkaři nebudou pro zákon hlasovat, mohlo by to znamenat rozpad koalice.
„Neumím si představit, že by již podepsanou dohodu kdokoli z nás porušil,“ řekl ve Studiu ČT24 Kalousek. Postoj Věcí veřejných proto označil za lavírování, které umí jen těžko pochopit. „Pravděpodobně tam bude nějaký jiný argument, o kterém nevím. Nicméně že to bude schváleno, o tom nepochybuji,“ dodal.
Podle Bárty VV v žádném případě nezpochybňují dohodu o tom, za jakých podmínek a jak má být provedeno vyrovnání s církvemi: „To jsme opravdu podepsali a to v žádném případě nezpochybňujeme.“ Na otázku, kde vezme Česká republika miliardové finanční prostředky, ale stále dostávají od Kalouska odpověď, že ve státním rozpočtu. „Bohužel od pana ministra financí dostáváme pouze odpověď, že to vyrovnání půjde ze státního rozpočtu a více nás nemusí zajímat. To považuji vůči koaličnímu partnerovi z jeho strany poněkud arogantní,“ řekla vicepremiérka a šéfka legislativní rady vlády Karolína Peake. Je zapotřebí se ptát, jestli si v situaci, kdy ve státním rozpočtu chybí už dnes několik desítek miliard korun, můžeme dovolit několik dalších miliard na církevní restituce, řekl Bárta ve Studiu ČT24. VV proto mimo jiné požadují, aby se na toto téma sešla porada ekonomických ministrů.
Vláda se s církvemi dohodla, že jim vyplatí 59 miliard korun, v úvahu má být brána i inflace. Celkově by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun. Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let. Přechodné období odstřihnutí financování církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.
Od zákona si slibují zlepšení své situace nejen církve, ale i města a obce, které nemohou se zablokovaným církevním majetkem nakládat. Radnice jsou tak nuceny odkládat nebo nevýhodně měnit své stavební a rekonstrukční plány.
„Každá společnost má svoje priority, ty peníze nehledá Kalousek, jak chtějí Věci veřejné, jako houby v lese, ty rozpočtové priority stanovuje Poslanecká sněmovna na návrh vlády,“ uvedl ministr. Otázka tak podle něj nezní, kde na to vláda vezme, ale zda je narovnání s církvemi vládní prioritou, či není: „Pokud bude onou prioritou, a na to jsme si podali ruce už tisíckrát, tak to bude na úkor jiných priorit.“
V současnosti jde podle premiéra Petra Nečase ze státního rozpočtu na církve 1,4 miliardy korun ročně, v případě schválení normy to bude o miliardu ročně víc. To je podle premiéra částka, která se pohybuje v kontextu celého rozpočtu za hranicí rozlišovacích schopností. Zdůraznil také, že se nejedná pouze o dohodu mezi vládními stranami, ale také o dohodu se 17 církvemi.
