Praha – Poslanci TOP 09 nepodpoří program úterní mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, která má prý za jediný cíl nechat projít prvním čtením zákon o státní službě z dílny ČSSD, byť program počítá i s dalšími návrhy zákonů, které TOP 09 podporuje. Stanovisko poslaneckého klubu tlumočil jeho předseda Miroslav Kalousek, který pro služební zákon použil metaforu Lex Babiš proto, že má vyřadit „účinnost lustračního zákona na ministerstvech“.
Kalousek: Lex Babiš je absurdní, pouští estébáky do čela ministerstev
Podmínka prezidenta Miloše Zemana, který už dříve předeslal, že pokud sněmovna nechá projít novelu služebního zákona prvním čtením, nebude požadovat negativní lustrační osvědčení od kandidátů potenciálních koaličních stran na ministry, je dle slov předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a starostové právně nesmyslná. Adept na ministra financí Andrej Babiš (ANO 2011) by s ohledem na evidenci svého jména ve svazcích StB podmínku nemusel splnit. „Prezidentova podmínka není nic jiného, než cynické opovrhování právním řádem. To, že Poslanecká sněmovna je ochotna většinou svých poslanců na takovou podmínku přistoupit, pokládáme za ponižující a nedůstojné,“ prohlásil Kalousek k důvodům stranického postoje.
Text služebního zákona se rovněž nedočká podpory TOP 09 právě proto, že fakticky ruší lustrační zákon na ministerstvech. „To, že jednotliví exponovaní úředníci budou muset předkládat negativní lustrační osvědčení, ale jejich nejvyšší představený bude moci být bývalý důstojník nebo agent komunistické tajné policie, je absurdní situace a jde o výsměch úmyslu, s nímž kdysi zákonodárce schvaloval lustrační zákon,“ kroutí hlavou místopředseda TOP 09.
Miroslav Kalousek: „Není to novela služebního zákona. Je to cynické obcházení lustračního zákona. Cynické vyřazení vyrovnání se s minulostí… Jediný důvod projednávání této novely zákona je umožnění estébákům usednout ve vedení ministerstev.“
Kalousek se opřel do KDU-ČSL, kvůli „obojakosti a pokrytectví“, protože verbálně trvá na zachování lustračního zákona, přitom ale reálně podporuje kroky, které k jeho eliminaci na ministerstvech vedou.
Špidla návrh hájil, nejde prý o ústupek prezidentovi
Designovaný premiér Bohuslav Sobotka nedávno zdůvodnil snahu přijmout služební zákon nejen jako prostředek umožňující jmenování nové vlády, ale také jako možnost zajistit funkční zákon o státní službě, který ochrání odborný charakter státní správy. „Nejpozději 1. ledna 2015 naše státní správa přejde do civilizovaného systému státní služby a ministerstva po každých volbách už nebudou cílem nájezdu zájmových skupin,“ uvedl budoucí ministerský předseda.
Kalousek se odvolává mimo jiné i na konstatování kabinetu v demisi, který k návrhu z pera Jeronýma Tejce zaujal odmítavé stanovisko s odůvodněním, že ignoruje změny právního řádu od schválení původního zákona v roce 2002 a v předložené podobě je nepoužitelný. Vláda v demisi pak prezentovala vlastní návrh zákona o státní službě. Proti tomu se v Interview Daniely Drtinové ohradil Vladimír Špidla, pro něhož Sobotka počítá v nové vládě jako se svým šéfporadcem. Podle něj je služební zákon potřeba a nevidí důvod schvalovat verze dvě. Výklad, že se služební zákon schvaluje v prvním čtení jako ústupek prezidentovi, podle něj neodpovídá realitě; jde o paralelní děj. „Zákon byl předkládán už před několika měsíci, to znamená, že nesouvisel s výsledkem voleb. Služební zákon je předkládán proto, že ho republika potřebuje. Kdyby se parlament nerozpustil, byl by tento zákon dávno projednáván,“ tvrdí Špidla.