Praha – Exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek dál trvá na svém názoru, že obvinění bývalých poslanců ODS kvůli údajné korupční výměně mandátu za posty je absurdní. V Interview ČT24 zopakoval, že si tím je jist minimálně v případě Ivana Fuksy a Marka Šnajdra. Sám jim totiž posty v Českém Aeroholdingu, resp. v dozorčí radě společnosti Čepro jako ministr financí nabídl. „Já jim tu práci nabídl a dobře vím, že jsem nikomu nic předem nesliboval, s nikým o tom nejednal,“ řekl Kalousek s tím, že kandidáty s lepšími profesními předpoklady tehdy neviděl.
Nejvyšší soud sice osvobodil zadržené exposlance z vazby kvůli respektování poslanecké imunity, vyšetřování ale na olomouckém státní zastupitelstvu nadále pokračuje. Státní zástupce Ivo Ištvan totiž tvrdí, že má argumenty pro tvrzení, že minimálně část údajných zákulisních dohod o dalším působení exposlanců probíhala mimo sněmovnu, kam imunita nesahá.
Kalousek v rozhovoru zmínil, že pokud půjde vyšetřování podle práva, není důvod pro to, aby neprobíhalo. O vině někdejších členů sněmovny ale podle něho nemůže být řeč. „Já dobře vím, že minimálně u pana Šnajdra a Fuksy to obvinění je nesmyslné. Vím to, protože jsem to byl já, kdo je požádal o spolupráci. Já jsem je zaměstnal a vím, kdy jsem to udělal, vím, že jsem nikdy předtím nic nedomlouval,“ uvedl.
Bývalý ministr mimo jiné řekl, že Šnajdr si působením v Čepru oproti úřadování ve sněmovně platově výrazně pohoršil. „Poslanec bere s náhradami kolem 80 tisíc a já jsem pana Šnajdra požádal, aby zastupoval stát v Čepru, kde bral asi 37 tisíc korun. Takže ta konstrukce, že se někdo vzdá 80tisícového příjmu a za to přijme 37tisícový, to je úplatek, o kterém jsem nikdy neslyšel,“ komentoval Kalousek.
Miroslav Kalousek:
„Já jsem nikomu nic nesliboval a v okamžiku, kdy byli na pracovním trhu dva lidé s mimořádně kvalitními profesními životopisy, protože to oba dva měli, tak se ptám, kde je ten úplatek. Tu funkci jsem jim nabídl já a dopředu jsem jim nic nesliboval. A nikdo na mě netlačil, abych jim tu funkci nabídl.“
„Já jsem jenom nechtěl, aby takto kvalifikovaní lidé odešli ke konkurenci do privátní sféry. Protože vím, jak to bylo, tak jsem přesvědčen, že ta konstrukce státního zástupce je nesmyslná.“
„Za protiprávní odnětí základních práv někdo musí nést odpovědnost“
Po posledním verdiktu Nejvyššího soudu, který všechny tři exposlance osvobodil, se na dozorujícího státního zástupce Ištvana snesla kritika. Například bývalý premiér hovoří o nutném odvolání. Podle Kalouska by někdo měl minimálně převzít odpovědnost za to, že několik týdnů byli bývalí členové ODS drženi ve vazbě. „Já bych nechtěl žít v zemi, kde je možné kohokoliv vzít do vazby a pak říct, měl jsem jiný právní názor. Má-li někdo pravomoc vás takto omezit na vašich lidských právech, tak pokud vás takto omezí protiprávně, tak za to musí někdo nést zodpovědnost,“ zmínil Kalousek.
Ištvan pokračuje ve vyšetřování, pracuje na analýze verdiktu
Samotní žalobci z olomouckého zastupitelství, kteří případ dozorují, si chtějí vynětí Tluchoře a Šnajdra z pravomoci policie zanalyzovat. Podle aktuálního vyjádření olomouckého státního zástupce Ivo Ištvana ale z rozhodnutí soudu nevyplývá, že by nebylo možné trestní stíhání vést. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak, jak ho interpretujeme, nevylučuje možnost stíhání pro předmětný trestný čin,“ uvedl Ištvan v rozhovoru pro ČT. Nad výrokem Nejvyššího soudu se podivují i někteří experti na ústavní právo a výklad využití poslanecké imunity mají za značně extenzivní. Byla podle nich myšlena nikoliv univerzálně, ale spíše na svobodu vyjadřování a proslovů ve sněmovně.
PŘÍPAD TŘÍ REBELŮ: Skupinu rebelů v občanské demokracii tvořili Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř; loni na podzim komplikovali vládní záměr zvýšit DPH, když odmítali zvednout ruku pro daňový balíček ministra financí Miroslava Kalouska. Zaštiťovali se tehdy slovy o dodržování programové čistoty ODS a opírali se mj. o autoritu tehdejšího prezidenta Václava Klause, který záměr Nečasova kabinetu rovněž kritizoval. Vláda se tak vystavila hrozbě svého pádu, protože premiér Petr Nečas spojil hlasování o daňových změnách s hlasováním o důvěře celému kabinetu.
Poté, co rebel Fuksa na dušičkovém kongresu ODS neúspěšně vyzval Nečase k boji o předsednické křeslo, se všichni tři rebelové svého poslaneckého mandátu vzdali, a sněmovna díky tomu daňové změny odsouhlasila. Fuksa obdržel post v Českém Aeroholdingu, Šnajdr se pak stal členem a později i předsedou dozorčí rady společnosti Čepro, Tluchoř měl zamířit do orgánů ČEZu.
