Praha - Jen v průměru pětina pachatelů, kteří někoho týrali nebo sexuálně zneužili, skončí ve vězení a navíc ve většině případů pouze s podmínkou. Státní zástupci tvrdí – je to taková praxe. Podle neziskových organizací, které hájí práva obětí, česká justice možnosti, jak přísněji trestat, má. Nicméně využívá je jen zřídka. A to i přesto, že týrání a sexuální zneužívání patří mezi ty trestné činy, které mají na oběti největší dopad, zejména když se jedná o děti. Ve vězení však skončí jen 15 procent pachatelů, a to většinou jen v případě, že svůj čin zopakují nebo svoji oběť vážně zraní, či dokonce zabijí.
Soudů se však zastává státní zástupce Jan Jakovec. Podle něj praxe soudů není ani mírná ani benevolentní, ale vychází z konkrétních podmínek daných kauz. „Hlavním důvodem, proč převažují ty podmíněné tresty je to, že se jedná o prvopachatele bez kriminální minulosti,“ vysvětluje Jakovec. Taková praxe se ale nelíbí organizacím, které pracují s oběťmi těchto trestných činů, zvlášť jde-li o děti. Ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková upozorňuje, že společnost je velmi tolerantní a má silnou tendenci devalvovat to, co se dítěti stalo. „Možná je to proto, že je obtížné se dostat k tomu, jak moc je dítě traumatizováno,“ domnívá se Dušková.
Podle Bílého kruhu bezpečí, který se stará o oběti trestných činů, je v případě podmínky nejdůležitější ochrana svědků a obětí, protože většinou se týrání a zneužívání děje v rámci rodiny. Petra Vitoušová z Bílého kruhu bezpečí k tomu dodává, že nastupuje otázka, kam se ten pachatel vrací a nakolik jsou tyto rizikové osoby kontrolovány a dozorovány. „Máme tady nástroje, aby do té rodiny pravidelně někdo vstupoval,“ připomíná Vitoušová.
Změnu by mohl přinést nový trestní zákoník, který zpřísňuje tresty nejen pro podmínky, ale i doby vězení. To se může podle státního zástupce Martina Růžičky projevit při druhém spáchání trestného činu. Pachatel by v takovém případě mohl dostat už nepodmíněný trest, který dnes následoval až při třetím zaváhání.
Podle statistik soudy pět let zpátky rozhodují téměř stejně. Například v případě pohlavního zneužívání - dopustí se ho ročně přes 300 pachatelů a ve vězení jich skončí kolem pětačtyřiceti.
