Jako ve válečné zóně. Před 20 lety se nad Českými Budějovicemi srazily dva migy, trosky sežehly sídliště

Krátce před půl desátou ráno se v pondělí 8. června 1998 nad Českými Budějovicemi srazily dva letouny MiG-21 české armády, které se vracely z letecké přehlídky v Pardubicích na základnu v Plané. Zatímco jeden ze strojů dopadl neškodně do rybníku Černiš, trosky druhého z nich se zřítily na největší českobudějovické sídliště Vltava. Zničily přitom zhruba tři desítky zaparkovaných automobilů a vážně poškodily jednu stěnu panelového domu. Jen díky shodě náhod nepřišel při neštěstí nikdo o život.

Krátce před srážkou totiž nastoupili cestující na zastávce do trolejbusu a odjeli do centra města – a za pár minut na stejné místo dopadly trosky. Kvůli deštivému počasí navíc nebylo venku moc lidí. Přesto skončilo několik lidí v nemocnici kvůli otravě kouřem, jednu ženu popálily zbytky motoru, které jí vlétly do bytu. Tři letci z migů se úspěšně katapultovali a vyvázli z celé nehody jen se středně těžkými zraněními.

Černý pasažér na palubě

A jak se později ukázalo, jeden z nich neměl na palubě migu co dělat, byl to totiž mechanik, který přemluvil pilota, aby jej vzal z Pardubic domů. Za viníky nehody označilo vyšetřování oba piloty, kteří sice sváděli kolizi na nepředvídatelné okolnosti a špatné počasí, přiznali nicméně, že mezi nimi navzájem a také v komunikaci s řídicí věží letiště došlo k nedorozumění. Soudy nakonec uložily pilotům tresty s dvouletou podmínkou a každému z nich ještě zaplatit vojenské správě 50 000 korun.

Štěstí v neštěstí

Obyvatelé zasaženého sídliště měli podle pamětníků štěstí v neštěstí. Stačilo totiž málo a událost se změnila v jednu z největších tragédií posledních let.

„Musíme si uvědomit třeba jen to, že ani ne 200 metrů od místa, kam jedna stíhačka dopadla, stojí základní škola,“ řekl ČTK Lumír Mraček, který tehdy na sídlišti zasahoval jako lékař českobudějovické záchranné služby. „Nestačili jsme se divit tomu, že se nikomu nic nestalo,“ uvedl zase bývalý hasič Bedřich Vrkoč, který na místo dorazil s posádkou.

Pád letadel způsobila podle následného vyšetřování nepozornost pilotů. „Jeli jsme zrovna po Husově třídě, takže jsme měli (sídliště) Vltavu před sebou. A najednou jsme uviděli obrovský černý dým. Vypadalo to jako atomová bomba,“ řekl Mraček ke srážce letadel. Dodal, že s posádkou hned pokračovali na místo pádu.

2 minuty
Události před 20 lety: Srážka dvou stíhaček nad Českými Budějovicemi
Zdroj: ČT24

Ohořelé kusy stíhaček

„Když jsme tam přijeli, viděli jsme ohořelé kusy stíhaček, hořící panelák a auta na parkovišti. Jen mě překvapilo, že nikde nejsou lidské kostičky,“ uvedl Mraček. Piloti se stačili před pádem katapultovat a padající stroj nikoho nezasáhl. „Bylo to neskutečné. Plameny z paneláku byly vidět už z dálky. Přijeli jsme na místo, začali hasit a povolávat posily. Bylo neskutečné štěstí, že se nikomu nic nestalo,“ řekl Vrkoč.

Dodal, že během své služby u hasičů, která trvala 33 let, zažil hodně, například tragickou havárii autobusu u Nažidel, na jejíž následky zemřelo 20 lidí. Pamatuje i rozsáhlé požáry v různých firmách. Ale asi nikdy se u zásahu nesetkal s takovou porcí štěstí. „Mohla to být opravdová tragédie, ale shodou různých okolností se tak zaplaťpánbůh nestalo. Na takovou situaci se hodí říct známá věta, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý,“ uvedl Vrkoč. Pád letadel způsobil lidem majetkovou škodu přibližně 25 milionů korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...